Ka'aru Guaraníme: Kalcio opaichagua tembi'u ypýgui
Reikuaasepa mba'éichapa ikatu reiko hembipota'ỹre kamby ha umi tembi'u mymbajúgui? Jepivegua tembi'u ha ka'avo rupi ikatu reñongatu hembipota'ỹre kalcio.

Pe Aporeko Guasu: Kalcio Ypy Yvytu ha Yvygui
Opaichagua tembi'u mymbajúgui, upéva avei kamby ha ijypykuéra, hetaiterei tapicha oimo'ã ha'eñorei ome'ẽva kalcio ñande retépe. Ha katu, ko'ágã rupi, ojekuaa porãve ohóvo hetaiterei tembi'u ypy ha ka'avo oikotevẽva ñande rete ome'ẽva kalcio, upéicha avei oñemombarete ñande rete ha ñande reteguasu. Ko'ápe, ñane retã Paraguáipe, ñande ypykuéra ha ñande rembi'u ypykuéra rupi, ikatu ñaipytyvõ ñande retépe ñaipytyvõ ha ñañongatu porãve kalcio hembipota'ỹre tembi'u mymbajúgui.

Mandi'oka: Yvyrakuéra Ypy Kalciogua
Mandi'oka, ha'e peteĩ tembi'u ypy yvytúgui oúva ha ojejapóva ñane retãme, ha'e peteĩ fuente guasuva kalciogua. Hetaiterei tapicha oikuaa mandí'oka ha ijypykuéra ha'eha peteĩ tembi'u ikatúva ojapo peteĩ tembi'u ikatúva ojapo heta mba'e, ha katu ndoikuaái mba'éichapa ikatu ome'ẽ kalcio ñande retépe. Peteĩ mandi'oka guasu, amo 100 gramokuéra, ikatu ome'ẽ amo 17 milígramo kalciogua, ha upéva ha'e amo 1% ñande rekotevẽgui. Ndaha'éi tuicha, ha katu oipytyvõ avei.
Jety ha Jakare: Peteĩ Tembi'u Oipytyvõva
Jety ha jakare, ha'e avei tembi'u ypy yvytúgui oúva, ikatu ome'ẽ avei kalcio ñande retépe. Jety, peteĩ jety guasu, ikatu ome'ẽ amo 30 milígramo kalciogua. Jakare katu, peteĩ tembi'u ikatúva oje'u heta hendáicha, ikatu ome'ẽ amo 100 milígramo kalciogua peteĩ tasa guasu rupi. Upéva ha'e amo 10% ñande rekotevẽgui. Peteĩ tembi'u iporãva ha ikatúva oipytyvõ ñande retépe ha omo'ã ñande reteguasu.

Ambue Ypykuéra Kalciogua
Ñane retãme, jajuhukuaa avei ambue tembi'u ikatúva ome'ẽ kalcio. Tajy, peteĩ tembi'u ikatúva oje'u opa ára, ikatu ome'ẽ amo 26 milígramo kalciogua. Pakova, peteĩ yva iporãva, ikatu ome'ẽ amo 10 milígramo kalciogua. Ha katu, ikatu avei jajuhu kalcio yvotykuérape, yvotykuéra iporãva, ha'e avei peteĩ tembi'u ikatúva oipytyvõ ñande retépe.
Kalcio Ypykuéra Tembi'u Ypy Guasu Paraguay
Datos aproximados basados en el USDA FoodData Central y estimaciones locales.
Yvotykuéra: Ka'avo Iporãva ha Oipytyvõva
Yvotykuéra, upéva avei ambue ka'avo ikatúva oje'u, ikatu ome'ẽ avei kalcio. Peteĩ yvoty guasu, ikatu ome'ẽ amo 60 milígramo kalciogua. Avei, pakova, ha'e avei peteĩ tembi'u iporãva ha ikatu ome'ẽ amo 10 milígramo kalciogua. Upéva ha'e amo 6% ñande rekotevẽgui. Ko'ã tembi'u ypykuéra ikatúva oipytyvõ ñande retépe ha omo'ã ñande reteguasu.
Mba'éichapa Ikatu Reñongatu Kalcio Hembipota'ỹre Kamby
- Reikytỹ mba'e ypykuéra opaichagua rejapo hag̃ua tembi'u.
- Eipuru mandi'oka, jety ha jakare opaichagua tembi'u.
- Eipuru tajy ha pakova opaichagua tembi'u.
- Eikytỹ yvotykuéra ha ambue ka'avo opaichagua tembi'u.
- Eñongatu porã ha eipytyvõ ñande yvyrakuérape.
“Ñane retãme, ikatu ñaipytyvõ ñande rete ha ñande reteguasu, jajapóvo tembi'u porã ha ikatúva oipytyvõ ñande retépe.”
Ypa'ũ Chaco ha Cerrado: Yvyrakuéra Oipytyvõva
Ypa'ũ Chaco ha Cerrado, ha'e ñane retã rembyre, oipytyvõ avei ñande retepe. Yvyrakuéra yma guive oĩva ko'ã tendápe, ha'e peteĩ fuente ikatúva oipytyvõ ñande retépe ha omo'ã ñande reteguasu. Mandi'oka ha jety, ha'e ko'ã yvyrakuéra oipytyvõva ha ikatúva oipytyvõ ñande retépe ha omo'ã ñande reteguasu.
Opaichagua Tembi'u Ypykuéra Ome'ẽva Kalcio (mg)
Datos aproximados basados en el USDA FoodData Central y estimaciones locales.
Ñane Retã, Ñande Rekotevẽ
Ñande retã Paraguái, ha'e peteĩ tenda iporãva ha ikatúva oipytyvõ ñande retépe. Ñande ypykuéra, ñande rembi'u ypykuéra, ha ñande ka'avo ypykuéra, ikatúva oipytyvõ ñande retépe ha omo'ã ñande reteguasu. Ndaha'éi ñande rekotevẽ kamby, ha katu ikatu ñaipytyvõ ñande retépe ñaipytyvõ ha ñañongatu porãve kalcio hembipota'ỹre tembi'u mymbajúgui.
Frequently asked questions
Mba'éichapa ikatu ñaipytyvõ ñande rete hembipota'ỹre kamby?
Mba'e tembi'u ypykuéra ome'ẽve kalcio Paraguáipe?
Mba'éichapa ikatu ñaipytyvõ ñande reteguasu kalcio rupi?
Mba'éichapa ikatu ñaipytyvõ ñande reteguasu kalcio rupi?
Mba'e tembi'u ypykuéra ikatu ñaipytyvõ ñande reteguasu?
Mba'e tembi'u ypykuéra ikatu ñaipytyvõ ñande reteguasu?
Sources & further reading
- USDA FoodData Central — USDA FoodData Central
- IPCC Reports — Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)
- FAOSTAT — Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO)
- Our World in Data — Our World in Data
- Nature Food — Nature Food
- EAT-Lancet Commission — EAT-Lancet Commission