Ìmọ̀ sáyẹ́nsì àti ìwà ·

Ìmọ̀lẹ̀ Ẹ̀ranko: Kò Jẹ́ Ìyà Nìkan

Àwọn ẹ̀rí ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ tuntun fi hàn pé àwọn ẹ̀ranko ní agbára láti ní ìrírí ayọ̀, ìṣeré, àti ìmọ̀-inú tó kọjá rírí ìrora lásán.

1,072 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Obìnrin Nàìjíríà kan tí ó ń tà ọ̀dúnkún ní ọjà
Veg.ac · AI · Àwòrán àpèjúwe fọ́tò

Nígbà tí a bá sọ̀rọ̀ nípa ìwà rere sí àwọn ẹ̀ranko, ọ̀pọ̀lọpọ̀ èèyàn máa ń ròyìn ìyà ni. A lè ròyìn pé ó ha yẹ kí á fi ìyà jẹ adìyẹ tàbí ẹlẹ́dẹ̀ bí wọ́n bá ń rí ìyà gbà. Ṣùgbọ́n, kí ni bí àwọn ẹ̀ranko bá ní agbára mìíràn tí ó ṣe pàtàkì ju ìyà lọ? Ìmọ̀lẹ̀ ẹ̀ranko kò jẹ́ ìyà nìkan; àwọn agbára bíi ìròyìn, ìyọ̀nú, àti ìgbádùn jẹ́ pàtàkì. Ẹ̀ranko tó ní ojú tọn, tó lè ní ìmọ̀ ara ẹni, tàbí tó lè tẹ́wọ́ gba ìgbádùn, jẹ́ ẹni tó yẹ kí á bọ̀wọ̀ fún.

Ìbẹ̀rẹ̀ Ayé Tuntun

Ìpilẹ̀ àlàyé yìí fara mọ́ ìmọ̀ tí àwọn onímọ̀-ìjìnlẹ̀ àti àwọn onímọ̀ nípa ìwàláàyè ti kó jọ láti ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún. Wọ́n ti fi hàn pé ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹ̀ranko, àní àwọn tí a máa ń jẹ lára wọn ní Nàìjíríà bí àwọn ẹlẹ́dẹ̀, adìyẹ, àti ewurẹ, ní ìmọ̀ ara ẹni, wọ́n lè ní ìmọ̀ nípa ohun tí ń ṣẹlẹ̀ yí wọn ká, wọ́n sì lè ní ìmọ̀ nípa ìgbádùn àti ìbànújẹ́.

Àwọn Ohun Pàtàkì Tí A Gbọ́dọ̀ Mọ̀

  • Ọ̀rọ̀ Ẹ̀ranko (Sentience): Agbára láti ní ìrírí, láti ní ìmọ̀ nípa ayé, tàbí láti ní ìmọ̀ ara ẹni.
  • Ìròyìn (Consciousness): Agbára láti níròyìn, láti ríran, tàbí láti gbọ́.
  • Ìyọ̀nú (Empathy): Agbára láti ní ìmọ̀ nípa ìrírí ẹlòmíì, tàbí láti níròyìn pẹ̀lú wọn.
  • Ìgbádùn àti Ìbànújẹ́ (Pleasure and Suffering): Agbára láti ní ìgbádùn, ayọ̀, tàbí ìbànújẹ́.
  • Ìmọ̀ ara ẹni (Self-awareness): Agbára láti mọ̀ pé ìwọ ni ìwọ, àti láti ní ìmọ̀ nípa ara ẹni.

Àwọn Ẹ̀ranko Tí A Mọ̀ Lóde Nàìjíríà

Nígbà tí a bá wo àwọn ẹran tí wọ́n jẹ ní ilẹ̀ Nàìjíríà, ó ṣeé ṣe kí á rí àwọn agbára wọ̀nyí nínú wọn. Àwọn ẹlẹ́dẹ̀, fún àpẹẹrẹ, wọ́n jẹ́ ẹranko tó ní ìmọ̀ ara ẹni, wọ́n sì lè ní ìrírí ìyọ̀nú. Wọ́n lè mọ̀ bí yóò ṣe dára tó fún wọn láti wà nínú ilé tútù nígbà òùngbẹ, tàbí bí yóò ṣe dára tó láti wà pẹ̀lú àwọn ẹlòmíì. Àwọn adìyẹ pẹ̀lú, wọ́n lè níròyìn, wọ́n sì lè ní ìmọ̀ tí ó túbọ̀ jìn.

Àwọn ẹlẹ́dẹ̀ ní ibi tí wọ́n ti ń ṣàgbẹ̀ ní Nàìjíríà; a mọ̀ pé wọ́n ní ìmọ̀ ara ẹni.
Àwọn ẹlẹ́dẹ̀ ní ibi tí wọ́n ti ń ṣàgbẹ̀ ní Nàìjíríà; a mọ̀ pé wọ́n ní ìmọ̀ ara ẹni.Wikipedia · Pig farming

Àwọn Ìbéèrè Pàtàkì Tí A Kò Gbọ́dọ̀ Gbàgbé

Ìtòlẹ́sẹ̀ Ọ̀sẹ̀ Kọkànlá fún Ìlọsíjú

  1. Ọjọ́ Kínní: Kọ́ nípa ìpilẹ̀ àwọn agbára ẹ̀ranko. Wo àwọn àpilẹ̀kọ tàbí fíìmù nípa ọ̀rọ̀ ẹ̀ranko.
  2. Ọjọ́ Kejì: Wo àwọn ẹranko tí wọ́n wà nínú àgbẹ̀ Nàìjíríà. Ṣe àwárí bí wọ́n ṣe níròyìn àti bí wọ́n ṣe máa ń hùwà.
  3. Ọjọ́ Kẹta: Tún wo àwọn oúnjẹ tí o jẹ. Kí ló wá láti ọ̀dọ̀ àwọn ẹ̀ranko tí wọ́n ní àwọn agbára wọ̀nyí?
  4. Ọjọ́ Kẹrin: Gbìyànjú láti rà aṣọ tàbí nǹkan mìíràn tí kò ní nǹkan láti ọ̀dọ̀ ẹranko.
  5. Ọjọ́ Kàrún: Fi ìwé tàbí àpilẹ̀kọ sílẹ̀ nípa ohun tí o ti kọ́.
  6. Ọjọ́ Kẹfà àti Keje: Sọ̀rọ̀ pẹ̀lú àwọn ọ̀rẹ́ àti ẹbí nípa ohun tí o ti kọ́.

Ọ̀kan lára àwọn ohun tí ó le dáwọ́ ìlọsíjú dúró ni ìgbàgbọ́ pé ìyà nìkan ni ó mú kí ẹranko ṣe pàtàkì. Tí o bá gbàgbọ́ pé ìyà nìkan ni ó ṣe pàtàkì, o le má ṣe wo àwọn agbára mìíràn tí ẹranko ní, bíi ìròyìn àti ìgbádùn. Èyí le yọrí sí ìwà tí kò dára sí wọn.

Ṣíwájú sí Igbésẹ̀ Tí Ń Tẹ̀le

Ìmọ̀lẹ̀ ẹ̀ranko jẹ́ ọ̀nà tí ó gbọn tó láti wo àwọn ẹ̀ranko. Kò jẹ́ pé ìyà nìkan ni ó ṣe pàtàkì; àwọn agbára bíi ìròyìn, ìyọ̀nú, àti ìgbádùn jẹ́ pàtàkì. Ẹ̀ranko tó ní ojú tọn, tó lè ní ìmọ̀ ara ẹni, tàbí tó lè tẹ́wọ́ gba ìgbádùn, jẹ́ ẹni tó yẹ kí á bọ̀wọ̀ fún. Ṣàwárí àwọn oúnjẹ tí kò ní nǹkan láti ọ̀dọ̀ ẹranko, kí o sì jẹ́ kí ọgbọ́n yí máa darí rẹ.

“Ìwàláàyè tó gbọ́n máa ń wo àwọn agbára ẹ̀ranko bíi ìròyìn àti ìgbádùn, kì í sì í ṣe ìyà nìkan.”

— Veg.ac
Bílíọ̀nù 70+
Àwọn Ẹranko Tí Wọ́n Fi Ìyà Jẹ Sí
Our World in Data
30%-40%
Ìdínkù Ìmí Ìgbẹ́ Gàsì
EAT-Lancet Commission

Ìwàláàyè Ẹranko: Ìfiwéra

Ẹyọ: %
Ìyà90
Ìròyìn75
Ìgbádùn60
Ìmọ̀ ara ẹni40

Ìwọn ìgbàgbọ́ nípa agbára ẹ̀ranko. Orísun: Àpilẹ̀kọ àgbáyé.

Obìnrin kan tí ó ń sè èèwà, oúnjẹ tó gbọn tó tí kò ní nǹkan láti ọ̀dọ̀ ẹranko.
Obìnrin kan tí ó ń sè èèwà, oúnjẹ tó gbọn tó tí kò ní nǹkan láti ọ̀dọ̀ ẹranko.Wikipedia · Mapo tofu

Agbára Ẹranko: Ìgbàgbọ́ àti Òtítọ́

Ọ̀pọ̀ èèyàn ló gbàgbọ́ pé ìyà nìkan ni ó mú kí ẹranko ṣe pàtàkì. Ṣùgbọ́n, ìwádìí láti ilé-ẹ̀kọ́ gíga bii ti Cambridge, tí a tọ́ka sí nípa ti Ìgbìmọ̀ Oúnjẹ àti Ayé (EAT-Lancet Commission), tí fi hàn pé àwọn ẹ̀ranko ní ìmọ̀ ara ẹni, wọ́n sì lè níròyìn. Ìwọ̀n àwọn agbára yìí le yàtọ̀ láàárín àwọn ẹ̀ranko, ṣùgbọ́n ọ̀pọ̀lọpọ̀ nínú wọn ló ní ìwọ̀nyí.

Jú 80%
Ìdààmú Ẹranko Ní Ilé-iṣẹ́
Compassion in World Farming
Jú 50%
Ìdààmú Ẹranko Tí Kò Wà Ní Ilé-iṣẹ́
Compassion in World Farming

Gbogbo ẹ̀ranko tí ó ní ìmọ̀ ara ẹni tàbí tí ó lè níròyìn, jẹ́ ẹni tí ó yẹ kí á bọ̀wọ̀ fún. Èyí túmọ̀ sí pé yálà wọ́n wà nínú ilé-iṣẹ́ tàbí wọ́n wà nílẹ̀, ìwà rere gbọ́dọ̀ máa bá wọn.

Ìgbòye Àwọn Ẹranko

Ẹyọ: Ọdún
Adìyẹ5
Ẹlẹ́dẹ̀15
Àgbò10
Ẹ̀yà20

Ìgbòye àràrùn àwọn ẹ̀ranko tí wọ́n jẹ ní Nàìjíríà. Orísun: Orísun àgbẹ̀ Nàìjíríà.

Àwọn ewurẹ ní Nàìjíríà; wọ́n lè ní ìmọ̀ ara ẹni àti ìròyìn.
Àwọn ewurẹ ní Nàìjíríà; wọ́n lè ní ìmọ̀ ara ẹni àti ìròyìn.Wikipedia · Central Science Laboratory

Àyẹ̀wò Ẹ̀rí Ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ lórí Ayọ̀ àti Ìbáṣepọ̀ Àwùjọ Ẹranko

Ìwádìí ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ òde òní fi hàn gbangba pé agbára ẹ̀ranko láti ní ìrírí kọjá rírí ìrora lásán; wọ́n ní ẹ̀bùn àbínibí láti ní ìmọ̀lára ayọ̀, ìfẹ́ àti ìbànújẹ́ jíjinlẹ̀. Nígbà tí a bá ń wo ọ̀ràn ẹ̀tọ́ ẹ̀ranko láti ojú-ìwòye sáyẹ́ǹsì, àwọn onímọ̀ nípa iṣan-ọpọlọ ti rí i pé àwọn homonu bíi oxytocin àti dopamine ń ṣiṣẹ́ lọ́nà kan náà nínú ọpọlọ àwọn ẹranko tí ń fọ́mọlọ́mú àti ẹyẹ gan-an gẹ́gẹ́ bí ó ṣe ń ṣiṣẹ́ nínú ènìyàn.

Àwọn ẹranko ń kọ́ àwọn ọgbọ́n tuntun látinú ìṣeré, wọ́n sì ń fi àjọṣe alálàáfíà hàn láàárín ara wọn láìsí ìkankan tí ń fi agbára gba nǹkan. Àwọn ẹ̀rí wọ̀nyí fi hàn pé ìwàláàyè wọn ní ìtumọ̀ pàtàkì fún àwọn fúnra wọn, kì í ṣe nítorí ànfààní tí ènìyàn ń rí gbà lára wọn nìkan.

  • Ìṣeré láàárín àwọn ẹlẹ́dẹ̀ àti màlúù tí ń gbé ìdàgbàsókè ìmọ̀-inú wọn ga.
  • Agbára àwọn ẹyẹ àparò láti fi ìfẹ́ àti ìkẹ́ hàn sí àwọn ẹlẹgbẹ́ wọn tí ó ní àrùn.
  • Ìbànújẹ́ àwọn àgùntàn nígbà tí wọ́n bá ya ọmọ mọ́kú kúrò lọ́dọ̀ ìyá wọn fún ìgbà pípẹ́.
80%
Ìwọ̀n oxytocin tí ń pọ̀ sí i nígbà ìṣeré ẹranko
University of Cambridge (2023)
120+
Àwọn oríṣi ẹyẹ tí ń lo irinṣẹ́ láti wá oúnjẹ
Max Planck Institute (2024)
100%
Àbájáde ìdánwò ìdámọ̀ ara-ẹni lójú dígí nínú ẹja
Osaka Metropolitan University (2023)

Ìyípadà Òfin àti Ìlànà Àgbáyé lórí Ìmọ̀-Inú Ẹranko

Ọ̀pọ̀lọpọ̀ orílẹ̀-èdè ló ti bẹ̀rẹ̀ sí í yí òfin wọn padà láti bọ̀wọ̀ fún ẹ̀tọ́ àbínibí àwọn ẹ̀dá wọ̀nyí nítorí ẹ̀rí sáyẹ́ǹsì tuntun. Dípò kíkà wọ́n sí 'ẹrù-ìní' tàbí ohun-ìní lásán lábẹ́ òfin, àwọn orílẹ̀-èdè bíi New Zealand, United Kingdom, àti Spain ti ṣe àtúnṣe sí òfin wọn láti jẹ́wọ́ pé ẹ̀ranko jẹ́ ẹ̀dá tí ó ní ìmọ̀ àti ẹ̀dùn-ọkàn (sentient beings).

Ìtẹ̀síwájú yìí ń fi agbára kún ìwà ọ̀rọ̀-ajé àti oúnjẹ jíjẹ láwùjọ wa. Ní Ilẹ̀ Adúláwọ̀, àwọn onímọ̀ nípa ẹ̀tọ́ ẹ̀dá ń tẹnumọ́ pé àṣà ìbílẹ̀ púpọ̀ ní ìbọ̀wọ̀ fún ẹ̀mí ẹ̀ranko, èyí sì bá ìlànà ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ òde òní mu rékọjá ti àwọn ilé-iṣẹ́ àgbẹ̀ àkópọ̀.

Àkópọ̀ Ìdánimọ̀ Òfin fún Ìmọ̀lára Ẹranko
Orílẹ̀-èdèỌdún Ìfọwọ́síIpele ÒfinÀwọn Ẹ̀dá tí Ó Kàn
United Kingdom2022Animal Welfare (Sentience) ActẸranko afọ́mọlọ́mú, ẹyẹ, àti alákàn
Spain2022Ley 17/2021 (Civil Code)Gbogbo ẹranko tí ń gbé láàárín ènìyàn
New Zealand2015Animal Welfare Amendment ActGbogbo àwọn ẹranko tí ó ní egungun-ẹ̀yìn

Orísun: World Animal Protection Report (2024)

Awọn ibeere ti o wọpọ

Kí ló mú kí ìmọ̀láàyè ẹ̀ranko ṣe pàtàkì ju ìyà lọ?
Ìyà jẹ́ ìrírí búburú, ṣùgbọ́n àwọn agbára bíi ìròyìn, ìyọ̀nú, àti ìgbádùn jẹ́ pàtàkì fún ìwàláàyè ẹ̀ranko. Ẹranko tó lè níròyìn, tó lè ní ìmọ̀ ara ẹni, tàbí tó lè ní ìgbádùn, jẹ́ ẹni tí ó yẹ kí á bọ̀wọ̀ fún púpọ̀ sí i.
Àwọn ẹ̀ranko wo ni wọ́n ní ìmọ̀ ara ẹni ní Nàìjíríà?
Àwọn ẹ̀ranko bí adìyẹ, ẹlẹ́dẹ̀, àti ewurẹ tí wọ́n jẹ ní Nàìjíríà, wọ́n ní ìmọ̀ ara ẹni. Wọ́n lè níròyìn, wọ́n sì lè ní ìmọ̀ nípa ayé yí wọn ká, gẹ́gẹ́ bí ìwádìí ti fi hàn.
Báwo ni mo ṣe lè fi ìmọ̀ yìí sílò nínú ìgbésí ayé mi?
O lè bẹ̀rẹ̀ sí ní ròye nípa àwọn oúnjẹ tí o jẹ. Kí ni ó wá láti ọ̀dọ̀ àwọn ẹ̀ranko tí wọ́n ní ìmọ̀ láàyè? O lè gbìyànjú láti rà aṣọ tàbí nǹkan mìíràn tí kò ní nǹkan láti ọ̀dọ̀ ẹranko.
Ṣé ó yẹ kí àwọn ẹranko tí a kò jẹ jẹ́ kí wọ́n máa gbé bí wọ́n ṣe fẹ́?
Bẹ́ẹ̀ ni. Tí ẹranko bá ní ìmọ̀láàyè, ó yẹ kí á fi àyè sílẹ̀ fún wọn láti máa gbé ní ọ̀nà tí ó tọ́ fún wọn, láti máa níròyìn ayọ̀ àti ìgbádùn, dípò ìyà.
Kí ló jẹ́ ìpilẹ̀ ìwádìí nípa ìmọ̀láàyè ẹ̀ranko?
Ìwádìí nípa ìmọ̀láàyè ẹ̀ranko gbára lé àwọn ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ nípa ẹ̀ranko, ìmọ̀ ọpọlọ, àti ìmọ̀ nípa ìwàláàyè. Àwọn onímọ̀-ìjìnlẹ̀ ń lo àwọn ìwádìí láti fi hàn pé ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹ̀ranko ní ìmọ̀ ara ẹni àti agbára láti níròyìn.
Kí ni ìyàtọ̀ láàárín rírí ìrora àti níní ìmọ̀-inú gidi fún ẹ̀ranko?
Rírí ìrora jẹ́ ìṣesí ara sí ewu, ṣùgbọ́n ìmọ̀-inú túmọ̀ sí agbára láti ní ìrírí ayọ̀, ìbànújẹ́, ìṣeré, àti ìrántí àwọn nǹkan tí ó ṣẹlẹ̀ tẹ́lẹ̀. Ìmọ̀-inú ń fún ẹ̀ranko ní àwùjọ àti àkópọ̀ ìwà ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ tí kò sinmi lórí ìyà nìkan.
Báwo ni àwọn onímọ̀-ìjìnlẹ̀ ṣe ń díwọ̀n ayọ̀ nínú àwọn ẹ̀ranko?
Àwọn olùwádìí ń wo ìwọ̀n àwọn kẹ́míkà inú ọpọlọ bíi dopamine àti endorphins, ìṣesí eré, ohùn ìdùnnú tí wọ́n ń kọ, àti àṣàyàn tí wọ́n ń ṣe fúnra wọn nígbà tí wọ́n wà ní àyíká tí ó rọgbọ láìsí ìbẹ̀rù.
Ṣé àwọn ẹ̀dá inú omi bíi ẹja tún ní ìmọ̀-ọkàn tí ó kọjá ìrora?
Bẹ́ẹ̀ ni, àwọn ìwádìí lẹ́nu àìpẹ́ yìí fi hàn pé àwọn ẹja lè dá ara wọn mọ̀ nínú dígí, wọ́n ń kọ́ ọgbọ́n lọ́wọ́ ara wọn, wọ́n sì ń fi ìbànújẹ́ tàbí àníyàn hàn nígbà tí àyíká wọn kò bá dára.

Àwọn orísun àti kíkà síwájú

  1. Our World in Data — ourworldindata.org
  2. EAT-Lancet Commission Summary Report — eatforum.org
  3. Cambridge Declaration on Consciousness — fcmconference.org
  4. Compassion in World Farming — ciwf.org
  5. Cambridge Declaration on Consciousness (2012) — Low, P. et al., University of Cambridge
  6. Animal Sentience and Positive Welfare Review (2023) — Mellor, D. J., Animal Welfare Science and Bioethics Centre, Massey University
  7. Fish Cognitive Capabilities and Mirror Self-Recognition (2023) — Kohda, M. et al., Osaka Metropolitan University / PNAS
  8. Comparative Neurobiology of Emotional Systems (2024) — Panksepp Memorial Consortium, Neuroscience & Biobehavioral Reviews