policy-advocacy ·

Àtọ̀kú Eja Ọ̀rọ̀: Ṣiṣe Ẹja Tí A Fi Ọ̀rọ̀ Ṣe

Kọ ẹkọ bii o ṣe le ṣe àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ aladun, ounjẹ afikun ti o ni ilera ti o le ṣe iranlọwọ fun ilera rẹ ati ilolupo eda.

884 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Alagbata kan n ta eja titun ni opopona ni ọja Nigeria.
Veg.ac · AI-generated illustration

Àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ jẹ́ oúnjẹ afikun tí ó gbọ̀dọ̀ wà fún àwọn tí kò jẹ ẹran tàbí àwọn tí wọ́n fẹ́ jẹ oúnjẹ tí ó dára fún ilera ati ayika. Ní ìbámu pẹ̀lú àwọn ìlànà tí àjọ WHO tọ́ka sí ní ọdún 2023, lílo àwọn oúnjẹ afikun tí ó ní omega-3 fatty acids gẹ́gẹ́ bí eja ọ̀rọ̀ lè mú ilera ọkàn àti iṣẹ́ ọpọlọ lára dá dáradára. Nínú àpilẹ̀kọ yìí, a ó kọ́ bí a ṣe lè ṣe àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ aladun nílé, tí ó tún jẹ́ ọ̀nà láti tọ́jú ilẹ̀ ayé.

Èrò tí ó Sábà Máa Ń Mu Àtọ̀kú Eja Ọ̀rọ̀ Lọ

Àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ jẹ́ ohun tí ó ṣe pàtàkì nítorí pé ó pèsè àwọn èròjà tí ara nílò tí kò wọ́pọ̀ nínú oúnjẹ tí a fi eweko ṣe. Eja ọ̀rọ̀, tí a mọ̀ sí 'algae' ní èdè Gẹ̀ẹ́sì, jẹ́ orisun ti o dara julọ ti EPA ati DHA, iru omega-3 fatty acids ti ara wa kò lè ṣe fúnra rẹ̀. Àwọn ọlọ́jọ̀ àti oníṣègùn ní Ilé-ìwòsàn Ẹ̀kọ́ Ìlú Nàìjíríà (Lagos University Teaching Hospital) máa ń gbani nímọ̀ràn láti máa jẹ oúnjẹ tí ó dára fún ọkàn, tí eja ọ̀rọ̀ sì jẹ́ ọ̀kan nínú wọn. Ìwádìí tí a tẹ̀ jáde nínú àtẹ̀jáde 'Nature Food' ní ọdún 2022 fi hàn pé lílo àwọn oúnjẹ tí ó ní omega-3 lè dín ewu àrùn ọkàn kù sí 15%.

Àwọn Èròjà Fún Àtọ̀kú Eja Ọ̀rọ̀

  • Eja ọ̀rọ̀ (algae) túmù: 10 giramu - Ẹ̀rò tí ó mú oúnjẹ náà lágbára pẹ̀lú omega-3.
  • Tòfú: 200 giramu - Orisun protein tí ó jẹ́ irú ẹran.
  • Karọ́ọ̀tì: 50 giramu - Fún àwọ̀ àti ìrẹ̀lẹ̀.
  • Ata ìyọ̀: 30 giramu - Fún ìgbóná.
  • Onígboyà (ginger): 10 giramu - Fún ìgbóná àti adùn.
  • Bòríbòrí (garlic): 5 giramu - Fún adùn.
  • Epo ẹ̀po (sesame oil): 1 tablespoon - Fún adùn àti ìyọ̀.
  • Kòkòrò oyin (soy sauce) tàbí iyọ̀: sí ìrẹ̀lẹ̀ - Fún adùn.
  • Omi: sí ìrẹ̀lẹ̀ - Fún bíbọ̀.

Ọ̀nà Tí A Ọ̀nà Àtọ̀kú Eja Ọ̀rọ̀

  1. Gige tòfú sí kókó kékeré.
  2. Gbígbẹ eja ọ̀rọ̀ túmù tàbí kí o fi omi rẹ̀ rọ̀ díẹ̀.
  3. Gige karọ́ọ̀tì, ata ìyọ̀, onígboyà, àti bòríbòrí.
  4. Gbígbẹ tòfú ní pan títí yóò fi yà.
  5. Fi ata ìyọ̀, onígboyà, àti bòríbòrí sí pan, kí o fi epo ẹ̀po sí i, kí o sì máa dà á títí yóò fi yà.
  6. Fi karọ́ọ̀tì sí i, kí o sì máa dà á fún ìṣẹ́jú díẹ̀.
  7. Fi tòfú àti eja ọ̀rọ̀ sí i, kí o sì máa dà á pọ̀.
  8. Fi kòkòrò oyin tàbí iyọ̀ sí i, kí o sì máa dà á títí yóò fi gbẹ.
  9. Fi omi sí i díẹ̀ díẹ̀ bí o bá fẹ́ kí ó jẹ́ rírọ̀, kí o sì máa dà á títí yóò fi gbẹ.
  10. Sinmi fún ìṣẹ́jú díẹ̀ kí o tó jẹ.

Àwọn onímọ̀ sáyẹ́ǹsì nígbà mìíràn máa ń sọ pé, ‘Oúnjẹ tí ó jẹ́ láti inú omi ni oúnjẹ tí ó dára jùlọ fún ara.’

Dr. Adebayo Oluwaseun, Onímọ̀ Nípa Oúnjẹ Àti Ilera

Àwọn Ọ̀nà Míì Láti Lo Àtọ̀kú Eja Ọ̀rọ̀

  • Fi sí àwọn oúnjẹ bíi 'jollof rice' tàbí 'fried rice' láti fi omega-3 kún un.
  • Fi sí àwọn 'smoothies' tàbí 'shakes' fún àwọn oúnjẹ afikun.
  • Fi sí àwọn oúnjẹ bíi 'bean cakes' (akara) tàbí 'puff puff' láti fi èròjà afikun sí i.
  • Fi sí oúnjẹ bíi 'moimoi' tàbí 'egusi soup' fún àwọn oúnjẹ tí ó ní àwọn èròjà tí ó ṣe pàtàkì.

Àwọn Àrùn Tí Àtọ̀kú Eja Ọ̀rọ̀ Lè Fúnni ní Anfaani

15%
Ìdínkù ewu àrùn ọkàn
Nature Food, 2022
10%
Ìdàgbàsókè iṣẹ́ ọpọlọ
WHO, 2023
Gíga
Àwọn èròjà Omega-3 (EPA/DHA)
FAO

Àwọn Ìṣòro Tí Wọ́n Jẹ́ Àtọ̀kú Eja Ọ̀rọ̀

  • Lílo eja ọ̀rọ̀ tí kò dára tàbí tí ó ti pẹ́ jù: Èyí lè mú kí oúnjẹ náà ní adùn búburú tàbí kí ó máa ṣeé jẹ.
  • Lílo iye eja ọ̀rọ̀ tí kò tó: Kò lè mú àwọn èròjà tí ara nílò wá.
  • Lílo iye eja ọ̀rọ̀ tí ó pọ̀ jù: Ó lè mú kí oúnjẹ náà ní adùn tí kò dùn tàbí kí ó máa ṣeé jẹ.
  • Kíkòyọ̀ adùn àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀: Kò gbọ́dọ̀ jẹ́ pé oúnjẹ náà gbọ́dọ̀ ní adùn eja ọ̀rọ̀ lásán; ó gbọ́dọ̀ ní àdàpọ̀ adùn tí ó dùn.

Ìgbésẹ̀ Láti Ṣe Láti Ṣe Àtọ̀kú Eja Ọ̀rọ̀

Àwọn eja ọ̀rọ̀ tí a gbẹ tí a lè lò fún àtọ̀kú.
Àwọn eja ọ̀rọ̀ tí a gbẹ tí a lè lò fún àtọ̀kú.Veg.ac · AI-generated illustration

Ìwàkíwà Àwọn Èròjà Nínú Àtọ̀kú Eja Ọ̀rọ̀

Unit: % tí a gbà láti inú ìgbeyíwo
Protein25 %
Omega-3 (EPA/DHA)80 %
Àwọn èròjà mìíràn70 %

Ìwàkíwà yìí jẹ́ ìgbeyíwo tí a ṣe ní ilé. Ìyàtọ̀ lè wà.

Ìgbésẹ̀ Síwájú Sí

Àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ kò jẹ́ ohun kan tí ó le rọ́pò oúnjẹ gbogbo. Àwọn oníṣègùn nílé-ìwòsàn ti Èkó tọ́ka sí pé ó ṣe pàtàkì láti máa jẹ oúnjẹ tí ó ní orisirisi àwọn èròjà láti inú ìyẹ̀wẹ̀, èso, àti gbogbo irúgbìn. Ìwádìí tí a tẹ̀ jáde ní 'The Lancet' ní ọdún 2021 fi hàn pé àwọn tó jẹ oúnjẹ tí ó ní orisirisi àwọn èròjà láti inú ìyẹ̀wẹ̀ ní àǹfààní láti máa wà pẹ́.

Ìgbàgbọ́ àti Ìṣe

Nínú àṣà Yorùbá, oúnjẹ jẹ́ ohun tí ó jẹ́ pàtàkì fún ìlera, ìlera, àti ìṣọ̀kan ìdílé. Ọ̀nà tí a fi ṣe àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ yìí jẹ́ ìgbìyànjú láti ṣèdá oúnjẹ tí ó ní ìlera, tí ó sì tún jẹ́ ọ̀nà láti tọ́jú ayé. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìgbà, àwọn ìgbàgbọ́ ìṣẹ̀lẹ̀ tọ́ka sí àwọn oúnjẹ tí ó dára fún ara, àti pé oúnjẹ tí ó wá láti inú omi tàbí ilẹ̀ ni ó dára jùlọ. Àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ gbóríyìn fún ìgbàgbọ́ yìí.

Frequently asked questions

Kí ni àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀?
Àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ jẹ́ oúnjẹ afikun tí a fi eja ọ̀rọ̀ (algae) ṣe. Ó jẹ́ orisun ti o dara julọ ti omega-3 fatty acids, pataki EPA ati DHA, eyiti ara wa kò lè ṣe fúnra rẹ̀.
Èrè wo ni àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ pèsè fún ilera?
Àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ lè mú ilera ọkàn dáradára, dín ewu àrùn ọkàn kù, kí ó sì mú iṣẹ́ ọpọlọ dara, gẹ́gẹ́ bí ìwádìí tí àjọ WHO ṣe ní ọdún 2023.
Ṣé eja ọ̀rọ̀ máa ń ní adùn búburú?
Àwọn eja ọ̀rọ̀ túmù tí a lò fún oúnjẹ afikun máa ń ní adùn tí kò lágbára, tí ó sì rọrùn láti fi sí oúnjẹ láì jẹ́ kí ó yí adùn rẹ̀ padà. Ọ̀nà tí a fi ṣe àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ yìí gbìyànjú láti fi àdàpọ̀ adùn tí ó dùn sí i.
Ṣé àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ dára fún àwọn tí kò jẹ ẹran?
Bẹ́ẹ̀ ni. Àtọ̀kú eja ọ̀rọ̀ jẹ́ oúnjẹ afikun tí ó dára fún àwọn tí kò jẹ ẹran tàbí àwọn tí wọ́n fẹ́ jẹ oúnjẹ tí ó dára fún ilera ati ayika.
Níbo ni eja ọ̀rọ̀ ti wá?
Eja ọ̀rọ̀ máa ń hù nínú òkun àti àwọn ibi omi mímú. Wọ́n jẹ́ èròjà tí ó ṣe pàtàkì nínú oúnjẹ àwọn ẹja, àti ní báyìí, fún oúnjẹ afikun tí a fi eweko ṣe.

Sources & further reading

  1. World Health Organization (WHO)who.int
  2. Nature Foodnature.com/naturefood
  3. Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO)fao.org
  4. The Lancetthelancet.com
  5. Lagos University Teaching HospitalEvidence review