food-innovation ·

Bí a ṣe ń bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà: Ìtọ́sọ́nà tó péye

Kọ́ bí o ṣe lè bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà pẹ̀lú àwọn ọ̀nà ìbílẹ̀ àti ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì tuntun fún àwọn oúnjẹ dídùn tí ó ní ìlera.

1,102 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Àwọn ohun èlò ìdáná tí kò ní ẹyin tàbí wàrà lórí tábìlì.
Veg.ac · AI · Photo illustration

Bí a ṣe ń bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà jẹ́ ọgbọ́n ìdáná tí ó ń tàn kálẹ̀ láàárín àwọn ọmọ Yorùbá, ní pàtàkì fún àwọn tí ó fẹ́ ìlera ara tó dára tàbí àwọn tí ó ń yẹra fún oúnjẹ ẹran. Lọ́pọ̀ ìgbà, àwọn ènìyàn máa ń rò pé oúnjẹ kò ní dùn láìlo ẹyin, ṣùgbọ́n ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì àti àwọn ohun ọ̀gbìn tí a ní nílẹ̀ wa ti fi hàn pé àwọn ohun ọ̀gbìn lè rọ́pò wọn dáadáa. Ìlànà yìí kò béèrè fún ìmọ̀ tó kọjá àyè, ṣùgbọ́n ó nílò ìfọkànsí sí àwọn ohun èròjà tí ó lè fún oúnjẹ ní àwọ̀, ìrísí, àti adùn tí ó bá ti wọ́n lọ́rùn.

Nígbà tí o bá ń bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà, o ń dín ìwọ̀n àwọn ohun èròjà tí ó ní ọ̀rá kúnná (saturated fats) kù, èyí tí ó wọ́pọ̀ nínú ẹyin àti wàrà ẹran. Gẹ́gẹ́ bí ìròyìn láti ọ̀dọ̀ FAO (Food and Agriculture Organization), lílo àwọn oúnjẹ tí ó wá láti ọ̀gbìn lè jẹ́ kí ìgbésí ayé ẹni túbọ̀ dára. Bí àpẹẹrẹ, bí o bá ń ṣe àkàrà dídùn (cake), o lè lo ọ̀gẹ̀dẹ̀ àgbàgbà tí ó ti pọ́n dáadáa tàbí omi tí ó wá láti inú ẹ̀wà (aquafaba) láti rọ́pò ẹyin, èyí tí yóò mú kí oúnjẹ náà rọ̀, kí ó sì ní ìrísí tí ó tẹ́ni lọ́rùn láìjẹ́ pé o lo ohun kankan tí ó wá láti ọ̀dọ̀ ẹranko.

Àkójọ àwọn ohun tí a ó kọ́

  • Kí ni bí a ṣe ń bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà?
  • Àwọn ohun èlò tí ó lè rọ́pò ẹyin.
  • Bí a ṣe ń lo wàrà ọ̀gbìn nínú ìdáná.
  • Àwọn àṣìṣe tí ó wọ́pọ̀ nígbà tí a bá ń bẹ́kì.
  • Àwọn ìbéèrè tí àwọn ènìyàn máa ń béèrè.

Kí ni bí a ṣe ń bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà?

Bí a ṣe ń bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà jẹ́ ìlànà ìdáná tí ó gbé lórí lílo àwọn ohun ọ̀gbìn láti rọ́pò àwọn èròjà tí ó wá láti ọ̀dọ̀ ẹranko. Ìlànà yìí kò kìkì pé ó ń dín ìwọ̀n cholesterol kù nínú ara, ó tún ń dín àwọn àrùn tí ó jẹ mọ́ ọkàn kù, gẹ́gẹ́ bí àwọn ìwádìí láti WHO (World Health Organization) ṣe fi hàn pé oúnjẹ tí ó dá lórí ọ̀gbìn ń ṣe ara láǹfààní gan-an, ní pàtàkì nípa dídín ewu àrùn ọkàn kù.

Nígbà tí a bá ń bẹ́kì, wàrà ẹran ni a máa ń lò láti mú kí oúnjẹ náà ní adùn àti kí ó rọ̀, ṣùgbọ́n a lè rọ́pò rẹ̀ pẹ̀lú wàrà ọ̀gbìn bíi wàrà ẹ̀pà, wàrà ọ̀gbọ̀, tàbí wàrà àgbọn tí a ti pèsè ní ilé. Àwọn wàrà ọ̀gbìn wọ̀nyí kò ní cholesterol, wọ́n sì ní àwọn ohun ẹ̀lò ara tí ó ń jẹ́ kí ara ó gbilẹ̀. Pẹ̀lú ìlànà yìí, o kò nílò láti fi àwọn oúnjẹ ayé àtijọ́ tí o mọ̀ sílẹ̀, o kàn ń rọ́pò àwọn èròjà náà pẹ̀lú àwọn tí ó wá láti inú ilẹ̀, èyí tí ó jẹ́ ọ̀nà tí ó dára jùlọ fún ìlera àti fún àyíká wa.

Bí a ṣe lè rọ́pò ẹyin

Nínú ìdáná, ẹyin máa ń ṣiṣẹ́ bí ohun tí ó ń mú kí oúnjẹ dídùn (cake) nípọn tàbí kí ó rọ̀. Nígbà tí o kò bá lo ẹyin, o lè lo àwọn ohun wọ̀nyí: ọ̀gẹ̀dẹ̀ àgbàgbà tí ó ti pọ́n dáadáa, tí a gún pọ̀, ó máa ń mú kí oúnjẹ rọ̀ bíi ti ẹyin. Bákan náà, omi ẹ̀wà (aquafaba), èyí tí ó jẹ́ omi tí a sè ẹ̀wà sínú rẹ̀, ní agbára láti fẹ́ẹ́rẹ́ bíi ẹ̀yin funfun tí a lù, èyí sì wúlò fún àwọn oúnjẹ tí a fẹ́ kí ó fẹ́ẹ́rẹ́.

Láfikún, o lè lo àwọn irúgbìn bíi chia tàbí flaxseed tí a ti lọ̀, tí a sì fi omi pọ̀, èyí yóò di ohun tí ó ń so oúnjẹ pọ̀ dáadáa. Gẹ́gẹ́ bí àwọn ìwádìí láti IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) ṣe ṣàlàyé, lílo àwọn ohun ọ̀gbìn wọ̀nyí dín ìgbẹ́kẹ̀lé kù lórí àwọn ohun ọ̀sìn, èyí tí ó jẹ́ ọ̀nà kan láti dáàbò bo àyíká wa. O lè lo ìwọ̀n kan náà bíi ti ẹyin, bíi ṣíbí kan ti flaxseed tí a pọ̀ mọ́ omi, láti rọ́pò ẹyin kan ṣoṣo nínú ohun èròjà rẹ.

  • Ọ̀gẹ̀dẹ̀ tó pọ́n dáadáa: Ó máa ń mú kí àkàrà rọ̀.
  • Àgbàdo tí a lọ̀: Ó máa ń ṣiṣẹ́ bí ohun tí ó ń mú kí oúnjẹ nípọn.
  • Àpòtẹ̀lẹ̀ (Flaxseed) tàbí ẹ̀pà: A lè lo omi rẹ̀ fún ìdàpọ̀.
  • Yògọ́ọ̀tì ọ̀gbìn: Fún ìrísí tó dára.
Ọ̀gẹ̀dẹ̀ tí a ti fọ́ mọ́lẹ̀ jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ohun tí ó lè rọ́pò ẹyin nínú àkàrà.
Ọ̀gẹ̀dẹ̀ tí a ti fọ́ mọ́lẹ̀ jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ohun tí ó lè rọ́pò ẹyin nínú àkàrà.Veg.ac · AI-generated illustration

Bí a ṣe ń lo wàrà ọ̀gbìn

Bí a ṣe ń bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà ní ilẹ̀ wa kò ṣòro rárá, pàápàá jù lọ pẹ̀lú lílo wàrà ọ̀gbìn bíi wàrà ẹ̀pà tàbí wàrà àgbàdo tí ó rọrùn láti rí ní ọjà wa ní Nàìjíríà. Wàrà ẹ̀pà, tí a lè rí nípasẹ̀ rírẹ ẹ̀pà tí a sì lọ̀ọ́, jẹ́ àròpò wàrà ẹran tí ó dára jù lọ fún àkàrà àti àwọn ohun àkara yòókù nítorí ọ̀rá inú rẹ̀ tí ó ń jẹ́ kí àkàrà rọ̀ dáadáa. Ní ti wàrà àgbàdo, ó ní adùn kan tí ó kún fún ẹ̀dá tí ó sì ń mú kí ohun àkara ní ìrísí tó dára, èyí tí ó jẹ́ kí ó jẹ́ yíyàn tó yẹ fún àwọn tí kò fẹ́ lo wàrà ẹran nínú ìdáná wọn.

Yàtọ̀ sí pé wọ́n wà ní ìkọ̀kọ̀ àti ní ọjà, wọ́n tún ní àwọn èròjà ìmúláradá tí wàrà ẹran kò ní ní ìwọ̀n kan náà, bíi àwọn oògùn amúgbóòrò-iṣan (antioxidants) àti àwọn ọ̀rá tí ó ń ṣàn fún ìlera ọkàn. Gẹ́gẹ́ bí àjọ World Health Organization (WHO) ti sọ, jíjẹ àwọn oúnjẹ tí ó wá láti inú ewéko ń ṣe ìrànwọ́ láti dín ìṣòro àìsàn ọkàn kù. Nígbà tí o bá ń bẹ́kì, o lè lo wàrà ẹ̀pà ní ìwọ̀n kan náà tí ohun èlò ìdáná rẹ béèrè fún wàrà ẹran. Àṣírí kan ni pé, o lè fi kọ́ńdá (vinegar) tàbí oje lẹ́mọ̀nù díẹ̀ sí wàrà ọ̀gbìn náà kí ó lè rí bí wàrà tí ó ti bàjẹ́ díẹ̀, èyí tí yóò jẹ́ kí àkàrà rẹ wú dáadáa láìnílò ẹyin.

Àwọn àṣìṣe tí ó wọ́pọ̀

  • Lílo àwọn ohun èlò tí kò bá ara wọn mu.
  • Àì lo ìwọ̀n tí ó tọ́ fún àwọn èròjà.
  • Àì gbóná ààrò (oven) dáadáa ṣáájú kí o tó bẹ̀rẹ̀.

“Oúnjẹ tí ó dá lórí ọ̀gbìn kò kìkì pé ó dára fún àyíká, ó tún jẹ́ ọ̀nà láti dín àwọn àrùn tí ó ń ṣèkóbà fún ìlera kù.”

— Veg.ac

Ìwọ̀n ẹ̀yà carbon nínú àwọn ohun èlò

Unit: kg CO2e
Wàrà Ẹran3.2
Wàrà Ẹ̀pà0.9

Orísun: IPCC (2022)

Àwọn ìbéèrè tí àwọn ènìyàn máa ń béèrè

Frequently asked questions

Kí ni mo lè lo dípò ẹyin nínú àkàrà?
O lè lo ọ̀gẹ̀dẹ̀ tí ó pọ́n dáadáa, àgbàdo tí a ti lọ̀, tàbí àpòtẹ̀lẹ̀ tí a ti rẹ̀ nínú omi láti rọ́pò ẹyin.
Ṣé wàrà ẹ̀pà tàbí wàrà ọ̀gbìn mìíràn wà fún ìdáná?
Bẹ́ẹ̀ ni, o lè lo wàrà ẹ̀pà, wàrà àgbàdo, tàbí wàrà ọ̀pẹ láti rọ́pò wàrà ẹran nínú ìdáná rẹ.
Ṣé oúnjẹ tí a bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà ní ìlera?
Bẹ́ẹ̀ ni, ó máa ń ní cholesterol tó kéré, ó sì dára fún ìlera ọkàn gẹ́gẹ́ bí àwọn ìwádìí láti WHO ṣe sọ.
Báwo ni mo ṣe lè rí i dájú pé àkàrà mi kò tú ká?
Ríi dájú pé o lo àwọn ohun èlò tí ó ń mú kí oúnjẹ nípọn bíi àgbàdo tàbí àpòtẹ̀lẹ̀ láti mú kí ó dúró gangan.
Ṣé ó gbowó láti bẹ́kì láìlo ẹyin tàbí wàrà?
Rárá, ó sábà máa ń dín owó kù nítorí àwọn ohun ọ̀gbìn bíi ọ̀gẹ̀dẹ̀ àti ẹ̀pà kò gbowó ju ẹyin tàbí wàrà lọ.

Sources & further reading

  1. WHO Diet and Physical Activity — https://www.who.int
  2. IPCC Climate Change and Land Report — https://www.ipcc.ch
  3. Our World in Data Food Impacts — https://ourworldindata.org
  4. EAT-Lancet Commission on Food, Planet, Health — https://eatforum.org