family-life ·

Ìgbekalẹ̀ Ẹ̀tọ́ Ọmọdé Ní Ẹ̀sìn Ọ̀gbìn: Ṣé Ó Yẹ Ni?

A ti ṣe àtúnyẹ̀wò ìgbekalẹ̀ ẹ̀tọ́ ọmọdé ní ẹ̀sìn ọ̀gbìn fún àwọn ìdílé Yorùbá; ṣàwárí ohun tó ṣiṣẹ́ àti ohun tí kò ṣiṣẹ́.

873 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Ìyá kan àti ọmọ rẹ̀ tó ń sèéṣẹ́ jọ nínú ilé ìdáná Yorùbá
Veg.ac · AI-generated illustration

Ìgbekalẹ̀ Ẹ̀tọ́ Ọmọdé Ní Ẹ̀sìn Ọ̀gbìn: Ṣé Ó Yẹ Ni?

Nígbà tí ọmọ kan bá pinnu láti yí padà sí ẹ̀sìn ọ̀gbìn (veganism), ní pàtàkì jùlọ ní àwọn ilé Yorùbá níbìtì ẹran àti eja jẹ́ ara oúnjẹ ìbílẹ̀, ó lè mú ìṣòro wá fún àwọn òbí tó jẹ́ onígbàgbọ́. Àmọ́, ìwádìí fi hàn pé ìgbekalẹ̀ ẹ̀tọ́ ọmọdé ní ẹ̀sìn ọ̀gbìn fún àwọn ìdílé Yorùbá lè ṣeé ṣe, pẹ̀lú ìyípadà díẹ̀ nínú ìṣe àti ìjíròrò tó tọ́. Ànfààní rẹ̀ fún ìlera, àyíká, àti àwọn ìdí ìwà rere jẹ́ ohun tó ṣe pàtàkì láti wo.

Kí Ni Ẹ̀sìn Ọ̀gbìn Ní Ìṣe Pẹ̀lú Àwọn Ìdílé Yorùbá?

Ẹ̀sìn ọ̀gbìn, tàbí veganism, jẹ́ ìgbésí ayé tí kò fi gbogbo irú ẹran, eja, ọmú, àti eyín àlùkò jẹ. Fún àwọn Yorùbá, èyí lè túmọ̀ sí ìyípadà ńlá nítorí pé eja, ewúrẹ́, adìyẹ, àti bọ̀lọ̀ jẹ́ ara oúnjẹ tí wọ́n ti ń jẹ fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún. Àwọn oúnjẹ bíi Ìyán, Ẹ̀bà, Àmàlà, àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ irú ẹran tàbí eja tí wọ́n fi ń ṣe wá, lè jẹ́ ohun tí wọ́n máa ń fẹ́ràn gidigidi. Ṣùgbọ́n, àwọn ọmọ òde òní, pàtàkì jùlọ àwọn tí wọ́n wà ní ìlú ńlá tàbí tí wọ́n lọ sí ilé ẹ̀kọ́ gíga, lè ní ìmọ̀ sí i nípa àwọn ìdí ìlera àti ayé tí ẹ̀sìn ọ̀gbìn mú wá, tí ó sì lè mú kí wọ́n yan òǹkà yìí.

Àwọn èso àti ewébẹ̀ tí wọ́n lè jẹ láìsí ẹran ní ọjà Yorùbá.
Àwọn èso àti ewébẹ̀ tí wọ́n lè jẹ láìsí ẹran ní ọjà Yorùbá.Veg.ac · AI-generated illustration

Ohun Tó Dára Nípa Ẹ̀sìn Ọ̀gbìn Fún Ọmọ

  • Ìlera Tó Dára: Ẹ̀sìn ọ̀gbìn lè mú kí èyà ara lágbára, ó sì lè dín àrùn ọkàn, àrùn ẹ̀jẹ̀ ríro, àti àrùn àtọ̀gbẹ kù, gẹ́gẹ́ bí ìwádìí láti ilé iṣẹ́ WHO ṣe fi hàn.
  • Ayé Tó Dára: Ẹ̀sìn ọ̀gbìn dín ìdọ̀tí ayé kù, pàtàkì jùlọ nípa ìdààmú ojú ọjọ́ tí ó wá láti ẹran ọ̀sìn.
  • Ìwà Rere àti Ẹ̀dá Ọlọ́run: Ọ̀pọ̀ ọmọ máa ń yàn án nítorí pé wọ́n kórìíra bí wọ́n ṣe máa ń pa ẹran.
  • Ìpilẹ̀ Oúnjẹ Tí Kò Lóye: Àwọn oúnjẹ Yorùbá bíi Ẹ̀bà, Ìyán, àti ọ̀pọ̀ irú ẹran tí wọ́n fi ń ṣe wá, lè yí padà láti má ṣe lo ẹran.

Àwọn Oúnjẹ Yorùbá Aláràbarà Tí Wọ́n Yí Padà

Kì í ṣe gbogbo oúnjẹ Yorùbá ni ó nílò ẹran tàbí eja láti jẹ́ adùn. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ oúnjẹ gbọdún wá láti ewébẹ̀, èròsà, àti irúgbìn. Ẹ má wo àwọn bíi: Ẹ̀bà tàbí Ìyán pẹ̀lú omi tútù, ewúro, àmòkò, tàbí irú ẹran tí wọ́n fi ewé ṣe. Pẹ̀lú ìyípadà díẹ̀, a lè fi ewéko rọ̀pọ̀ láti fi ṣe irú ẹran tí ó ní adùn, tàbí kí a fi èròsà bíi ẹ̀wà, tàbí irúgbìn bíi èpà, ṣe oúnjẹ tó lágbára.

Ohun Tó Kò Dára Tàbí Tó Le Tún Ṣe Ṣàràmù

  • Ìdánilójú àti Ìṣòro Ìdílé: Ọ̀pọ̀ òbí lè máa gbàgbọ́ pé àwọn ọmọ wọn kò lè lágbára tàbí kí wọ́n máa ṣe àìsàn láìjẹ ẹran.
  • Àìlò Ọ̀pọ̀lọpọ̀ Oúnjẹ Ìbílẹ̀: Ọ̀pọ̀ oúnjẹ Yorùbá tí wọ́n fi ẹran ṣe lè jẹ́ ohun tí ọmọ náà kò lè jẹ, èyí lè mú kí wọ́n máa jẹ oúnjẹ kan ṣoṣo.
  • Àìlò Ẹ̀kọ́ Tí Tọ́: Ọmọ tó fẹ́ jẹ ẹ̀sìn ọ̀gbìn gbọ́dún mọ ohun tí ó yẹ kí ó jẹ láti rí ohun tó yẹ fún ara, bíi Vitamin B12, irénkè, àti kalisiọ̀mù.
  • Ìpín Oúnjẹ Níbi Ayẹyẹ: Ó lè ṣòro fún ọmọ láti máa jẹ oúnjẹ níbi ayẹyẹ tàbí ìkójọpọ̀ ìdílé tí a ò ti fi ẹ̀sìn ọ̀gbìn sílẹ̀.

Ìgbìmọ̀ Ìlera Láti Ẹ̀ka Ìlera Àgbáyé

Ilé iṣẹ́ Ìlera Àgbáyé (WHO) ti jẹ́rìí sí i pé ètò oúnjẹ aláìwúwú, tí ó ní gbogbo ohun tí ara nílò, lè jẹ́ ìgbésí ayé tó dára fún gbogbo ènìyàn, àní fún àwọn ọmọ tí wọ́n ń dàgbà. Wọ́n gbà níyànjú pé kí a máa fún àwọn ọmọ ní oúnjẹ tí ó ní Vitamin B12, irénkè, kalisiọ̀mù, Vitamin D, àti àwọn ohun tí ó jẹ́ kó lágbára fún ara. Fún àwọn tó ń jẹ ẹ̀sìn ọ̀gbìn, kókó ni láti máa fi àwọn wọ̀nyí kún oúnjẹ wọn, bíi wíwá àwọn oúnjẹ tí wọ́n ti fi kún wọn, tàbí lílo àwọn ohun àlèékún.

Dín àrùn ọkàn kù sí 15%
Àǹfààní Ìlera Láti Ẹ̀sìn Ọ̀gbìn
The Permanente Journal, 2015
37% ti gbogbo ìdọ̀tí ayé
Ìdọ̀tí Ayé Láti Ẹran
Our World in Data, 2021
Dín kù sí 50%
Àìsàn Àtọ̀gbẹ (Type 2 Diabetes)
Harvard T.H. Chan School of Public Health, 2023

Ìwéwé Pẹ̀lú Àwọn Ọ̀nà Míì

Ìwéwé Agbára Ẹ̀bùn Oúnjẹ (Per 100g)

Ẹ̀wà (Cowpea)23 g protein
Ewa Funfun (White Beans)21 g protein
Ẹ̀yà Ewúrẹ́ (Goat Meat)20 g protein
Ẹ̀yà Adìyẹ (Chicken Breast)31 g protein

Àwọn ìwéwé agbára ẹ̀bùn oúnjẹ láti ilé iṣẹ́ USDA FoodData Central. Fún àwọn ọmọ tí wọ́n jẹ ẹ̀sìn ọ̀gbìn, ó ṣe pàtàkì láti máa jẹ onírúurú ewébẹ̀ àti irúgbìn.

Bí a bá wé ẹ̀bùn oúnjẹ tí ó wá láti ewébẹ̀ bíi ẹ̀wà àti ewa funfun pẹ̀lú ẹran bíi ẹ̀yà ewúrẹ́ tàbí adìyẹ, a ó rí i pé ewébẹ̀ lè fúnni ní ẹ̀bùn oúnjẹ tó pọ̀, pàtàkì jùlọ àwọn èyí tí wọ́n fi ń ṣe oúnjẹ Yorùbá. Ẹ̀yà adìyẹ ní ẹ̀bùn oúnjẹ jù, ṣùgbọ́n ó túmọ̀ sí ìdọ̀tí ayé tó pọ̀ ju.

Fún Ta Ni Ẹ̀sìn Ọ̀gbìn Ní Ìdílé Yorùbá?

Ìpinnu

Ìgbekalẹ̀ ẹ̀tọ́ ọmọdé ní ẹ̀sìn ọ̀gbìn ní ìdílé Yorùbá kò ní jẹ́ ìṣòro tí kò ṣeé yan, bí a bá fi ìfẹ́, ìròyìn, àti ìyọ̀ọ̀dà sílẹ̀.

Àtúnyẹ̀wò Veg.ac

Nígbẹ̀yìn àkópọ̀, ìgbekalẹ̀ ẹ̀tọ́ ọmọdé ní ẹ̀sìn ọ̀gbìn nínú ìdílé Yorùbá jẹ́ ohun tí ó ṣeé ṣe. Kò gbọ́dún jẹ́ ìdí fún ìjà tàbí ìdánilójú láàárín ìdílé. Pẹ̀lú ìyípadà díẹ̀ nínú ìṣe oúnjẹ, àti ìjíròrò tó tọ́, gbogbo ẹni lè jùmọ̀ máa gbé láìsí ìṣòro. Kí á máa fi ìlera àti ayé sí iwájú.

Àwọn Ìbéèrè Tí Wọ́n Máa Ń Béèrè

Sources & further reading

  1. World Health Organization (WHO)who.int
  2. The Permanente Journalncbi.nlm.nih.gov/pmc/journals/2705/
  3. Our World in Dataourworldindata.org
  4. Harvard T.H. Chan School of Public Healthhsph.harvard.edu
  5. USDA FoodData Centralfdc.nal.usda.gov