wildlife-oceans ·

Ìpinu Ìpẹja Àti Ìdágbàsókè Ẹja Kì Í Ṣe Ìdáhùn Tí Kò Ní Ìwà Ipá

Ìpinu ìpẹja àti ìdágbàsókè ẹja kò kúrò nínú ìwà ipá. Kọ́ bí àwọn ọ̀nà yìí ṣe ń ba àyíká àti àwọn ẹ̀dá míràn jẹ́, kí o sì yan oúnjẹ ọ̀gbìn.

1,262 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Àwọn agbọ̀n ẹja tí wọ́n fi ń tọ́ ẹja ní inú omi.
Veg.ac · AI · Àwòrán àpèjúwe fọ́tò

Ìpinu ìpẹja àti ìdágbàsókè ẹja kì í ṣe ìdáhùn tí kò ní ìwà ipá fún àwọn ẹja tàbí àyíká wa. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ọ̀pọ̀ èèyàn ní Nàìjíríà àti kárí ayé gbà pé ẹja títọ́ nínú adágún tàbí agbọ̀n wà lára àwọn ọ̀nà tí a lè gbà dín ìpẹja inú òkun kù, òtítọ́ ni pé iṣẹ́ yìí kún fún ìwà ipá àti ìbàjẹ́ ayé. Ọ̀pọ̀ èèyàn ni ó gbà gbọ́ láìṣiyèméjì pé kíkó ẹja jọ sínú adágún adúróṣánṣán tàbí agbọ̀n ńlá yóò dín ìpẹja inú òkun kù, ṣùgbọ́n ohun tí àwọn onímọ̀ sọ nípa ìpẹja àgbáyé fi hàn pé èyí kì í ṣe òtítọ́. Gẹ́gẹ́ bí àwọn ìròyìn láti ọ̀dọ̀ FAO ṣe fi hàn, ìdágbàsókè ẹja kì í dín ìpẹja inú òkun kù rárá, kàkà bẹ́ẹ̀, ó ń mú kí ìbéèrè fún ẹja inú òkun pọ̀ sí i láti fi bọ́ àwọn ẹja tí a ń tọ́. Nítorí náà, dípò kí a sọ pé ó ń dáàbò bo àwọn ẹja inú òkun, ó ń fa ìyọnu-lẹ́nu àti ìparun àwọn ohun alààyè inú omi ní ọ̀nà tí ó kọjá àyẹ̀wò. A ní láti mọ̀ pé ọ̀nà yìí kì í ṣe ìgbàlà fún àwọn ẹja, ó kàn ń sọ wọ́n di ẹrú tí a ń fi ọwọ́ wa tọ́ láti pa wọ́n jẹ.

Ìpinu ìpẹja àti ìdágbàsókè ẹja àti ìṣòro ìwà ipá

Nígbà tí a bá ń tọ́ ẹja, a máa ń fi wọ́n sínú àwọn agbọ̀n tàbí adágún tí wọ́n ti pọ̀ jù. Gẹ́gẹ́ bí àwọn onímọ̀ nípa ẹranko ṣe sọ, àwọn ẹja ní ìmọ̀lára ìrora àti ìbànújẹ́. Nínú àwọn adágún wọ̀nyí, àwọn ẹja máa ń nírìírí àìsàn, àti àwọn kòkòrò tí ń jẹ́ kí wọ́n rọra kú. Ìdágbàsókè ẹja yìí kò yàtọ̀ sí àwọn ilé-iṣẹ́ ẹran mìíràn tí ó ń jẹyọ ìjìyà ẹ̀dá. Ìwádìí fi hàn pé nígbà tí ẹja bá pọ̀ jù nínú àyè tí kò tó wọ́n, wọ́n máa ń nírìírí àìbalẹ̀ ọkàn àti ìjà láàárín ara wọn, èyí tí ó máa ń fa ọgbẹ́. Ní àwọn oko ẹja, àwọn kòkòrò bíi 'sea lice' máa ń kọ lù wọ́n, èyí tí ó ń fa ìrora ńlá títí tí ẹja náà yóò fi kú. Gẹ́gẹ́ bí ìwádìí láti ọ̀dọ̀ World Organisation for Animal Health, àwọn ẹja jẹ́ ẹ̀dá alààyè tí ó ní ètò ìṣẹ̀dá fún ìmọ̀lára ìrora; nítorí náà, títọ́ wọn nínú àyè tí ó kún fún àìsàn àti wàhálà jẹ́ ìwà ipá tí ó ṣòro láti fojú rí. Ìṣòro yìí kò dá lórí àìsàn nìkan, ó tún kan bí a ṣe ń fi wọ́n sínú omi tí ó ti dọ̀tí nítorí ìgbẹ́ wọn àti oúnjẹ tí ó kù, èyí tí ó ń mú kí wọ́n máa fẹ́ afẹ́fẹ́ tàbí kí wọ́n kú nítorí àìní ọ̀rọ̀-ayé tí ó tọ́.

“Àwọn ẹja jẹ́ ẹ̀dá tí ó ní ìmọ̀lára, ìjìyà wọn nínú àwọn adágún jẹ́ ẹ̀rí pé ìdágbàsókè ẹja kì í ṣe àṣàyàn tí kò ní ìwà ipá.”

— Veg.ac

Ipa tí ó ń kó lórí àyíká wa

Láti jẹ́ kí àwọn ẹja yìí dàgbà, a ní láti pẹja kéékèèké láti inú òkun láti fi bọ́ wọn. Èyí ń fa kí àwọn ẹja inú òkun túbọ̀ dín kù. Pẹ̀lú èyí, àwọn adágún ẹja máa ń fa ìparun àwọn igbó mangrove tí ó ṣe pàtàkì fún ààbò etí òkun wa ní Nàìjíríà. Gẹ́gẹ́ bí 2020 FAO report ṣe sọ, ìdágbàsókè ẹja ń lo àwọn ohun àmúṣọrọ̀ omi ní ọ̀nà tí kò ṣe déédéé. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹja kéékèèké bíi sardine ni a ń pẹ́ já ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ láti ṣe oúnjẹ ẹja tí a ń tọ́, èyí tí ó ń tẹ́ ẹwọ̀n oúnjẹ inú òkun mọ́lẹ̀. Ní agbègbè Niger Delta ní Nàìjíríà, ọ̀pọ̀ igbó mangrove ni a ti parun láti kọ́ àwọn adágún ẹja wọ̀nyí, èyí tí ó ń mú kí etí òkun wa wà nínú ewu ìkún omi àti àìní ààbò. Gẹ́gẹ́ bí IPCC ṣe kìlọ̀, ààbò àyíká wa sinmi lórí ìtọ́jú àwọn igbó mangrove wọ̀nyí. Dípò kí a máa tọ́ ẹja, ó yẹ kí a wá ọ̀nà míràn láti jẹ oúnjẹ tí ó dára fún ayé, bíi pípa àwọn ohun ọ̀gbìn mọ́ra. Àwọn ohun ọ̀gbìn bíi ẹ̀wà, ẹ̀gùn, àti àwọn ohun mìíràn tí ó jẹ́ ọ̀gbìn ilẹ̀ ni ó ń fún wa ní ìlera tí ó dára láìṣe ìpalára fún òkun tàbí àyíká wa, èyí sì jẹ́ ìgbésẹ̀ pàtàkì láti dáàbò bo ẹ̀dá alààyè àti ọjọ́ ọ̀la ayé wa.

20%
Ìpín ẹja tí a ń lò bí oúnjẹ fún ẹja
FAO
30%
Ìparun igbó mangrove nítorí adágún ẹja
Nature Food

Àwọn àríyànjiyàn àti òtítọ́

Àwọn kan máa ń sọ pé ẹja títọ́ nínú adágún ń ràn wọ́n lọ́wọ́ láti ní oúnjẹ tí ó ní amuaradagba, wọ́n sì gbà pé ó sàn ju pípẹja inú òkun lọ nítorí ó ń dín ìpẹja-ajẹ́kù kù. Ṣùgbọ́n, èyí jẹ́ ẹ̀tàn nítorí pé a ń lo ọ̀pọ̀lọpọ̀ ohun àmúṣọrọ̀ láti tọ́ ẹja kan ṣoṣo, èyí tí ó ń fa ìyàn àti àìlera fún àwọn ènìyàn tí ó wà ní àyíká náà. Gẹ́gẹ́ bí ìròyìn FAO ṣe fi hàn, oúnjẹ tí a ń fi bọ ẹja nínú àwọn adágún wọ̀nyí sábà máa ń jẹ́ ẹja kéékèèké tí a mú láti inú òkun, èyí tí ó túmọ̀ sí pé a ń fi ẹ̀mí ẹja kan sọ ẹja mìíràn di ńlá. Kì í ṣe pé èyí ń fa àìtó oúnjẹ fún àwọn àdúgbò tí ó gbẹ́kẹ̀ lé ẹja gẹ́gẹ́ bí orísun oúnjẹ àkọ́kọ́, ó tún ń ba àyíká jẹ́ pẹ̀lú ìdọ̀tí tí àwọn ẹja wọ̀nyí ń já sí inú omi. Ní àfikún, àwọn ẹja tí a tọ́ nínú adágún sábà máa ń jẹ́ kí àwọn àrùn àti kòkòrò bíi ‘sea lice’ gbilẹ̀, èyí tí ó ń tàn kàn àwọn ẹja tí ó wà ní inú òkun tó súnmọ́ wọn. Nígbà tí a bá ń wò ó láti ìhà ìtọ́jú ẹ̀dá, àwọn ẹja wọ̀nyí máa ń gbé nínú àyè tó há gan-an, èyí tí ó kọjá ohun tí IPCC kà sí ìgbésẹ̀ tó ní ìwà ọmọlúàbí nínú ìtọ́jú àwọn ẹ̀dá alààyè.

Ìfiwéra ìlò omi àti ààyè (nìkan nínú ẹja)

Ẹyọ: Liters
Ẹja nínú adágún500
Oúnjẹ ọ̀gbìn (lẹ́ẹ̀mí)50

Ẹ̀rí láti ọ̀dọ̀ Our World in Data (2022).

Kí ni a lè ṣe láti rọ́pò ẹja?

  1. Jẹ àwọn oúnjẹ tí ó wá láti inú ọ̀gbìn bíi ẹ̀wà, ẹ̀gúsí, àti ọ̀dùndún.
  2. Ṣe àtìlẹ́yìn fún àwọn àgbẹ̀ tí wọ́n ń gbin ohun ọ̀gbìn tí ó ní amuaradagba.
  3. Dín lílo ẹja kù nínú oúnjẹ ọjọ́ọjọ́ wa.
  4. Kọ́ àwọn ọmọ wa nípa ìjẹ́pàtàkì ààbò ẹ̀dá àti àyíká.

Ìparí

A gbọ́dọ̀ mọ̀ pé ìpinu ìpẹja àti ìdágbàsókè ẹja kì í ṣe ọ̀nà tí ó tọ́ fún ọjọ́ ọ̀la ayé wa. Ìgbà ni pé kí a yí padà sí oúnjẹ tí ó ní ààbò, tí kò sì fa ìjìyà tàbí ìparun àyíká. Ẹ jẹ́ kí a yan oúnjẹ ọ̀gbìn fún ìlera wa àti fún àlàáfíà àwọn ẹ̀dá míràn. Ìwádìí kan láti ọ̀dọ̀ Our World in Data fi hàn pé lílo ilẹ̀ àti omi fún oúnjẹ ọ̀gbìn jẹ́ ọ̀nà tó dín ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìpalára kù fún àyíká wa ní àfiwé pẹ̀lú títọ́ ẹja tàbí ẹran-ọ̀sìn. Nígbà tí a bá ń jẹ ẹ̀wà, ẹ̀gúsi, àti àwọn ohun ọ̀gbìn míràn, a ń dín ìdọ̀tí omi kù, a sì ń dáàbò bo àwọn igbó ‘mangrove’ tí ó ṣe pàtàkì láti dènà ìkún omi àti àyípadà ojú-ọjọ́. Ìgbésẹ̀ yìí kò kìkì pé ó ń fi ìfẹ́ hàn sí àwọn ẹja, ó tún ń ràn wá lọ́wọ́ láti ní ìgbé ayé tó dára. A lè bẹ̀rẹ̀ nípa ríro àwọn nǹkan bí ẹ̀wà, ẹpa, tàbí àwọn oúnjẹ tí a fi àwọn nǹkan ọ̀gbìn ṣe sínú oúnjẹ wa ojoojúmọ́. Kì í ṣe pé èyí ń fún wa ní amuaradagba tó pọ̀, ó tún ń jẹ́ kí a jẹ́ apá kan ìgbésẹ̀ tó ń tọ́jú ayé wa fún àwọn ìran tí ń bọ̀, nípa yíyẹra fún ìwà ipá tí a ń fi ń tọ́ ẹja nínú adágún.

Awọn ibeere ti o wọpọ

Ṣé ẹja títọ́ nínú adágún wà lára àwọn ọ̀nà tí kò ní ìwà ipá?
Rárá, ẹja títọ́ nínú adágún kún fún ìwà ipá nítorí àwọn ẹja máa ń jìyà àìsàn, wọ́n sì ń kú ní ọ̀nà tí kò dára.
Kí ló ń fa ìparun àwọn igbó mangrove?
Ìdágbàsókè ẹja ń fa ìparun àwọn igbó mangrove nítorí pé wọ́n máa ń yọ àwọn igbó yìí kúrò láti fi kọ́ àwọn adágún ẹja.
Kí ló yẹ kí n jẹ dípò ẹja?
O lè jẹ ẹ̀wà, ẹ̀gúsí, ọ̀dùndún, tàbí àwọn oúnjẹ míràn tí ó wá láti inú ọ̀gbìn tí ó ní amuaradagba tó pọ̀.
Ṣé ìpẹja inú òkun sàn ju ẹja títọ́ lọ?
Àwọn méjèèjì ni ó ń fa ìjìyà àti ìbàjẹ́ àyíká. A gbọ́dọ̀ yí padà sí oúnjẹ ọ̀gbìn láti dáàbò bo òkun wa.

Àwọn orísun àti kíkà síwájú

  1. FAO State of World Fisheries and Aquaculture — fao.org
  2. Nature Food Journal — nature.com
  3. Our World in Data — ourworldindata.org