Oko ilé-iṣẹ́ ·

Àwọn Ìṣe Mẹ́ta Tí Àwọn Àgbẹ̀ Kò Yẹ Kí Wọ́n Ṣe Nígbà Tí Wọ́n Bẹ̀rẹ̀ Ilé Ẹ̀rọ̀

Kọ́ àwọn àgbẹ̀ nípa àwọn ìṣe tí kò dára nínú ilé-iṣẹ́ ẹran tí wọ́n sì máa ń fi àwọn ẹranko sílẹ̀ nígbà tí wọ́n bá bẹ̀rẹ̀. Àwọn ìgbésẹ̀ tí yóò mú kí ilé-iṣẹ́ ẹran ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà dára sí i.

902 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Ọjà ẹran ní Nàìjíríà, tí àwọn ènìyàn ti ń ra ẹran.
Veg.ac · AI-generated illustration

Àwọn Ìṣe Mẹ́ta Tí Àwọn Àgbẹ̀ Kò Yẹ Kí Wọ́n Ṣe Nígbà Tí Wọ́n Bẹ̀rẹ̀ Ilé Ẹ̀rọ̀

Láti bẹ̀rẹ̀ ilé-iṣẹ́ ẹran tí ó ní èrè lónìí, àwọn àgbẹ̀ gbọ́dọ̀ mọ àwọn ìṣe tí wọ́n gbọ́dọ̀ yẹra fún. Àwọn ìṣe tí kò dára wọ̀nyí lè mú kí àwọn ẹranko ní àrùn, kí wọ́n sì mú kí àgbàlagbà ilé-iṣẹ́ ẹran jẹ́ ìyọ̀nú. Pẹ̀lú ìwádìí tí ó tọ́, a ti kó àwọn ìṣe mẹ́ta tí àwọn àgbẹ̀ kò gbọ́dọ̀ ṣe sílẹ̀ nígbà tí wọ́n bá bẹ̀rẹ̀ ilé-iṣẹ́ ẹran ní Nàìjíríà. Àwọn ìgbésẹ̀ tí yóò mú kí ilé-iṣẹ́ ẹran ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà dára sí i.

Ìṣe Kíkan: Kíkòrò sí Àwọn Ẹranko Tí Wọ́n Fi Sísá.

Ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn àgbẹ̀ ló máa ń fi àwọn ẹranko sí ààyè tí kò tọ́, tí kò sì mọ́ tótó. Wọ́n máa ń fi wọ́n sínú ilé tí ó kún jù tàbí tí afẹ́fẹ́ kò lè wọ̀ tàbí tí omi ò tíì dé. Ìdí ni pé wọ́n máa ń fẹ́ kí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹran wà ní ibi kan, kí wọ́n lè múra láti tà wọ́n. Ṣùgbọ́n, èyí máa ń fa àrùn fún àwọn ẹranko, kí wọ́n sì mú kí àwọn tí wọ́n bá jẹ ẹran náà ní àrùn. Àwọn àgbẹ̀ olóòótọ́ gbọ́dọ̀ fi ààyè tí ó tó fún àwọn ẹranko, kí wọ́n sì máa jẹ́ kí afẹ́fẹ́ àti omi dé ibi tí wọ́n wà.

70%
Ìpín àrùn láàárín àwọn ẹran nínú ilé tí kò tọ́
World Organisation for Animal Health (WOAH)
60%
Ìpín àrùn tí ó lè túká sí ènìyàn
Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO)

Ìṣe Kejì: Lílò Oògùn Kíkan Kíkan.

Àwọn mìíràn máa ń lo oògùn tí kò tọ́ láti mú kí àwọn ẹran wọn dágbà kíákíá tàbí láti dín àrùn kù. Ṣùgbọ́n, èyí lè mú kí àwọn oògùn náà wọ inú ẹran náà, tí yóò sì lè ṣe àwọn tí ó bá jẹ ẹran náà lára. A gbọ́dọ̀ máa lo oògùn tí ó jẹ́ ìwòye, tí ó sì jẹ́ àyẹ̀wò láti ọ̀dọ̀ oníṣègùn ẹranko. A lè lo àwọn ohun tí a dá láre láti ara àwọn ohun àlèébù, tàbí kí a máa lo àwọn ọ̀nà tí ó dára láti inú ilẹ̀ Yorùbá, bíi lílo àwọn irúgbìn kan tàbí àwọn èwéko kan láti tọ́jú àwọn ẹran.

Àwọn ohun àlèébù tí a máa ń lò fún ìwòye.
Àwọn ohun àlèébù tí a máa ń lò fún ìwòye.Veg.ac · AI-generated illustration

Ìṣe Kẹta: Kíkùnà Láti Ṣètò Ìlera Àwọn Ẹranko.

Kò yẹ kí àwọn àgbẹ̀ gbàgbé láti ṣètò ìlera àwọn ẹran wọn. Wọ́n gbọ́dọ̀ máa fún wọn ní omi mímọ́, oúnjẹ tí ó dára, kí wọ́n sì máa yẹ̀ wọ́n wò tàbí kí wọ́n mú wọn lọ sí ibi tí wọ́n ti lè tọ́jú wọn nígbà tí wọ́n bá ṣe àìsàn. Ìgbésẹ̀ yìí yóò mú kí àwọn ẹran ní ìlera dáradára, kí wọ́n sì máa ṣe àgbàlagbà dáradára. A lè kọ́ lára àwọn ilé-iṣẹ́ ìlera ẹran ní àwọn ìlú ńlá bíi Èkó tàbí Abẹ́òkúta. Àwọn oníṣègùn ẹranko gbọ́dọ̀ máa wá kí wọ́n sì máa fún wa ní ìmọ̀ nípa títọ́jú àwọn ẹran.

Ìgbéga Nínú Ìlera Ẹran Pẹ̀lú Ìtọ́jú Tí Ó Dára

Unit: %
Ìgbéga nínú ààyè25
Ìdínkù àrùn30
Ìgbéga nínú àwọn ọmọ tí ó wà láàyè15

Àníyàn: Àwọn èrè tí a fi ṣe àpẹẹrẹ, tí ó dá lórí ìwádìí tí ó dára. Orísun: Ìwé-ìròyìn 'Nature Food' (2022)

Àwọn Ìgbésẹ̀ Tí A Le Ṣe Láti Yẹra Fún Àwọn Ìṣe Tí Kò Dára

  • Má ṣe fi àwọn ẹran sí ààyè tí kò tọ́ tàbí tí kò mọ́ tótó.
  • Má ṣe lo oògùn tí kò dára fún àwọn ẹran tàbí tí kò jẹ́ kí wọ́n dágbà dáradára.
  • Má ṣe kùnà láti ṣètò ìlera àwọn ẹran.
  • Má ṣe fi ìdíwọ́ sí ìwàláàyè àwọn ẹranko tàbí kí o máa fi wọ́n ṣeré.
  • Má ṣe fi àwọn ohun tí kò dára sí àyíká tí àwọn ẹranko wà.

Ìlera àwọn ẹran wa, ìlera àwa náà ni.

Àgbẹ̀ kan láti Ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun

Bí A Ṣe Lè Tún Ilé-iṣẹ́ Ẹran Nàìjíríà Ṣe

Àwọn àgbẹ̀ wa ní Nàìjíríà ní àǹfààní láti kọ́ láti inú àwọn ìṣe tí kò dára. Ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ ni láti gbà pé àwọn ìṣe tí a mẹ́nu kàn yìí le mú kí ilé-iṣẹ́ ẹran jẹ́ ìyọ̀nú. Ẹlẹ́ẹ̀kejì, ó yẹ kí a máa fi ìlera àwọn ẹran síwájú, kí a sì máa lo àwọn ọ̀nà tí ó dára láti inú àṣà wa láti tọ́jú wọn. Ẹ̀kẹ́ta, ó yẹ kí a máa wá ìmọ̀ láti ọ̀dọ̀ àwọn oníṣègùn ẹranko àti àwọn àgbẹ̀ mìíràn tí wọ́n ti ní ìrírí.

Àwọn Ìdí Míì Tí Wọ́n Fi Ń Sọ̀rọ̀

Àwọn ìdí tí àwọn àgbẹ̀ kan fi ń sọ̀rọ̀ nípa ilé-iṣẹ́ ẹran tí kò dára jẹ́ ọ̀pọ̀lọpọ̀. Wọ́n máa ń wo bí àwọn ẹranko ṣe ń jìyà, kí wọ́n sì máa ń wo bí èyí ṣe lè ṣe àwọn ènìyàn lára. Pẹ̀lú àwọn àrùn tí ó máa ń wá láti ọ̀dọ̀ ẹran, bíi Omodun-ùn-ń-bẹ̀, ó ṣe pàtàkì pé kí àwọn àgbẹ̀ máa lo àwọn ọ̀nà tí ó dára fún ilé-iṣẹ́ ẹran. A lè kọ́ láti inú àṣà wa, níbi tí a ti máa ń fi ìyìn sí àwọn ẹranko àti àyíká wa. Ìwádìí láti ọ̀dọ̀ àwọn ilé-iṣẹ́ bíi The Lancet tí ó jẹ́ pé wọ́n máa ń sọ̀rọ̀ nípa ìlera àti àyíká, fi hàn pé ilé-iṣẹ́ ẹran tí kò dára jẹ́ ewu fún gbogbo wa.

Ìwúlò Oúnjẹ Láti Ilé-iṣẹ́ Ẹran tí Ó Dára

Unit: Naira
Ìwúlò ẹran tí a tọ́jú dáradára50,000
Ìwúlò ẹran tí a tọ́jú ní ọ̀nà tí kò dára25,000

Àníyàn: Àwọn èrè tí a fi ṣe àpẹẹrẹ, tí ó dá lórí ìwádìí tí ó dára. Orísun: Ìwé-ìròyìn 'African Journal of Agricultural Research' (2021)

Àkópọ̀: Àwọn Ìṣe Tí Kò Yẹ Kí Wọ́n Wà Nínú Ilé-iṣẹ́ Ẹran

  1. Má ṣe fi àwọn ẹranko sí ààyè tí kò tọ́ tàbí tí kò mọ́ tótó.
  2. Má ṣe lo oògùn tí kò dára fún àwọn ẹran tàbí tí kò jẹ́ kí wọ́n dágbà dáradára.
  3. Má ṣe kùnà láti ṣètò ìlera àwọn ẹran.
  4. Má ṣe fi ìdíwọ́ sí ìwàláàyè àwọn ẹranko tàbí kí o máa fi wọ́n ṣeré.
  5. Má ṣe fi àwọn ohun tí kò dára sí àyíká tí àwọn ẹranko wà.

Frequently asked questions

Kí ni àwọn ìṣe tí kò dára tí àwọn àgbẹ̀ máa ń ṣe nígbà tí wọ́n bẹ̀rẹ̀ ilé-iṣẹ́ ẹran?
Àwọn ìṣe tí kò dára ni kíkòrò sí àwọn ẹranko tí wọ́n fi sísá, lílo oògùn kíkan kíkan, àti kíkùnà láti ṣètò ìlera àwọn ẹranko.
Kí ló lè ṣẹlẹ̀ tí a bá fi àwọn ẹranko sí ààyè tí kò tọ́?
Tí a bá fi àwọn ẹranko sí ààyè tí kò tọ́, àwọn lè ní àrùn, kí wọ́n sì mú kí àwọn tí ó bá jẹ ẹran náà ní àrùn.
Ṣé ó yẹ kí a lo oògùn fún àwọn ẹran?
Ó yẹ kí a lo oògùn tí ó jẹ́ ìwòye, tí ó sì jẹ́ àyẹ̀wò láti ọ̀dọ̀ oníṣègùn ẹranko. A lè lo àwọn ohun tí a dá láre láti ara àwọn ohun àlèébù, tàbí kí a máa lo àwọn ọ̀nà tí ó dára láti inú ilẹ̀ Yorùbá.
Kí ló ṣe pàtàkì nípa ìlera àwọn ẹran?
Ó ṣe pàtàkì láti fún wọn ní omi mímọ́, oúnjẹ tí ó dára, kí wọ́n sì máa yẹ̀ wọ́n wò tàbí kí wọ́n mú wọn lọ sí ibi tí wọ́n ti lè tọ́jú wọn nígbà tí wọ́n bá ṣe àìsàn.
Níbo ni àwọn àgbẹ̀ lè rí ìmọ̀ nípa títọ́jú ẹran?
Wọ́n lè kọ́ láti ọ̀dọ̀ àwọn oníṣègùn ẹranko, àwọn àgbẹ̀ mìíràn tí wọ́n ti ní ìrírí, àti láti inú àwọn ìwé-ìròyìn àti àwọn ilé-iṣẹ́ ìwádìí.

Sources & further reading

  1. World Organisation for Animal Health (WOAH)woah.org
  2. Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO)fao.org
  3. Nature Foodnature.com/naturefood
  4. African Journal of Agricultural Researchacademicjournals.org/journal/AJAR