Ìmọ̀ sáyẹ́nsì àti ìwà ·

Àtòkọ̀ Ìyẹ́wọ̀: Ṣíṣe Ọkàn Mọ́ nípa Ẹ̀rankọlù

Ṣe ìwọ náà máa ń jẹ́ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́ nípa ẹran tàbí ẹja? Kíyè sí àwọn ìgbésẹ̀ tí o lè gbà láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú.

913 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Obìnrin Nàìjíríà kan tó ń ṣètò sísẹ̀ Efo Riro pẹ̀lú ẹran tó pọ̀.
Veg.ac · AI-generated illustration

Ọ̀pọ̀ ènìyàn ló máa ń ní ìṣòro nípa ìgbàgbọ́ wọn nípa ẹrankọlù. Wọ́n lè kọ̀ láti jẹ ẹran tàbí ẹja nígbà kan, tàbí kí wọ́n máa jẹ ní ìgbà mìíràn. Ṣùgbọ́n ìgbàgbọ́ wa nípa àwọn ẹranko àti bí a ṣe máa ń tọ́jú wọn yẹ́ kí ó jẹ́ ohun tó dúró ṣinṣin. Àtòkọ̀ ìyẹ́wọ̀ yìí jẹ́ ìtọ́nisọ́nà fún àwọn tó fẹ́ mú ìwà rere wọn bá ìgbàgbọ́ wọn mu nípa ẹrankọlù, pàtàkì jù lọ fún àwọn ará ilẹ̀ Nàìjíríà àti àwọn tó wá láti ibẹ̀ ní òde òkun.

Àwọn Ìgbésẹ̀ Kókó Mẹ́ẹ̀rí Mẹ́ẹ̀rí Láti Mú Ìwà Rere Rẹ Bá Ìgbàgbọ́ Rẹ Mu

  1. Ṣe ìwádìí nípa ohun tí o jẹ́.
  2. Mú ìgbésẹ̀ láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú.
  3. Lo àwọn ohun tí o ní láti ran àwọn mìíràn lọ́wọ́.
  4. Ìfẹ́ sí ẹranko jẹ́ ìbẹ̀rẹ̀ tó dára.

1. Ṣe Ìwádìí nípa Ohun Tí O Jẹ́

Kí o tó lè ṣe ìyípadà tòótò, ó gbọ́dún kí o mọ ohun tí o jẹ́. Ṣe o mọ bí wọ́n ṣe ń tọ́jú àwọn ẹran ní àwọn ilé ìtajà ẹran ní Ìbàdàn tàbí Èkó? Ṣe o mọ bí wọ́n ṣe ń fi àwọn ẹyẹ sínú àgọ́ kékeré ní àwọn pèstè pèstè? Ìwádìí nípa ìṣòro tí àwọn ẹranko ń dojú kọ jẹ́ ìgbésẹ̀ àkọ́kọ́ láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú.

Àwọn ẹran ní ọjà kan ní ilẹ̀ Nàìjíríà.
Àwọn ẹran ní ọjà kan ní ilẹ̀ Nàìjíríà.Veg.ac · AI-generated illustration

2. Mú Ìgbésẹ̀ Láti Mú Ìwà Rere Rẹ Ṣáàtijú

Bí o bá ti mọ ohun tí o jẹ́, ìgbà tí ó tó láti ṣe ìyípadà. Fún àpẹẹrẹ, bí o bá jẹ́ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́, o lè bẹ̀rẹ̀ sí ní rí àwọn ohun tó yàtọ̀ síra nípa ọ̀nà tí wọ́n fi ń tọ́jú àwọn ẹran. Ìwádìí kan tí Ẹ̀ka Ìwádìí Ẹ̀ranko ní Yunifásítì Cambridge ṣe ní ọdún 2023 fi hàn pé ọ̀pọ̀ ènìyàn ló máa ń ní ìṣòro nípa ìgbàgbọ́ wọn nípa ẹrankọlù.

45%
Ìdá ọgọ́rùn-ún àwọn tó jẹ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́ tí wọ́n ní ìṣòro nípa ìwà rere wọn
60%
Ìdá ọgọ́rùn-ún àwọn tó jẹ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́ tí wọ́n fẹ́ ṣe ìyípadà

3. Lo Àwọn Ohun Tí O Ní Lati Ran Àwọn Mìíràn Lọ́wọ́

Ìgbésẹ̀ rẹ láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú kò gbọ́dún jẹ́ nǹkan tó kan ìwọ nìkan. O lè lo ohun tí o ní láti ran àwọn ẹranko mìíràn lọ́wọ́. Fún àpẹẹrẹ, o lè fi owó rẹ ra àwọn ohun tí wọ́n fi ń tọ́jú àwọn ẹranko tí wọ́n ń gbọgbẹ́ tàbí tí wọ́n ti gbó. Ìgbìmọ̀ Àgbáyé fún Ìdàgbàsókè Ìṣèdá (FAO) sọ pé ìdàgbàsókè ìṣèdá jẹ́ ohun tó ṣe pàtàkì fún gbogbo ènìyàn.

Ìgbésẹ̀ rẹ láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú kò gbọ́dún jẹ́ nǹkan tó kan ìwọ nìkan.

Àtòkọ̀ Ìyẹ́wọ̀

Ìpín Oúnjẹ Ẹran ní Ilẹ̀ Nàìjíríà

Unit: %
Àgbẹ̀60
Ìtajà30
Ilé10

Orisun: Ìwádìí Ìṣèdá Ilẹ̀ Nàìjíríà, 2022

4. Ìfẹ́ Sí Ẹranko Jẹ́ Ìbẹ̀rẹ̀ Tó Dára

Nígbẹ̀yìn àwọn ìgbésẹ̀ wọ̀nyí, ó ṣe pàtàkì kí o rántí pé ìfẹ́ sí àwọn ẹranko jẹ́ ìbẹ̀rẹ̀ tó dára fún ìwà rere. Bí o bá ní ìfẹ́ sí àwọn ẹranko, yóò ràn ọ́ lọ́wọ́ láti ṣe àwọn ìyípadà tó yẹ. Ìwádìí kan tí wọ́n ṣe ní Yunifásítì Oxford ní ọdún 2021 fi hàn pé àwọn tó ní ìfẹ́ sí ẹranko nígbà ìgbà èwe wọn sábà máa ń ṣe ìgbésẹ̀ láti dáàbò bo àwọn ẹranko nígbà tí wọ́n dàgbà.

Àwọn Ìgbésẹ̀ Kókó Míì

  1. Kọ́ àwọn ènìyàn nípa ìgbàgbọ́ rẹ.
  2. Ṣe ìgbìmọ̀ pẹ̀lú àwọn ẹlòmíì tó ní ìgbàgbọ́ kan náà.
  3. Mú ìgbésẹ̀ láti dín ìjẹ ẹran kù.
  4. Ṣe àwárí àwọn ohun tí o lè jẹ tí kò ní ẹran.

Ìpín Àwọn Tí Wọ́n Jẹ Onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ Tàbí Onígbọ̀rọ̀wọ́ ní Àwọn Ìpínlẹ̀ Nàìjíríà

Unit: %
Gúúsù25
Àríwá15
Ìlà Oòrùn20
Ìwọ̀ Oòrùn18

Orisun: Ìwádìí Ìṣèdá Ilẹ̀ Nàìjíríà, 2023

Ìgbésẹ̀ kọ̀ọ̀kan tí o bá ṣe láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú jẹ́ ohun tó ṣe pàtàkì. Kò ṣeé ṣe kí o yí gbogbo ayé padà lólákan ṣoṣo, ṣùgbọ́n ìwọ lè ṣe ìgbésẹ̀ tó máa mú ayé dára sí i fún àwọn ẹranko àti fún gbogbo ènìyàn.

Àwọn Ìgbésẹ̀ Tí O Lè Gbà

  1. Mú ìgbàgbọ́ rẹ nípa ẹrankọlù ṣáàtijú.
  2. Ṣe ìwádìí nípa ọ̀nà tí wọ́n fi ń tọ́jú àwọn ẹran.
  3. Dín ìjẹ ẹran kù.
  4. Ran àwọn ẹranko lọ́wọ́ pẹ̀lú ohun tí o ní.
  5. Kọ́ àwọn ènìyàn nípa ìgbàgbọ́ rẹ.

Àwọn Ìgbésẹ̀ Tí O Lè Gbà Láti Mú Ìwà Rere Rẹ Ṣáàtijú

Àtòkọ̀ ìyẹ́wọ̀ yìí jẹ́ ìtọ́nisọ́nà fún àwọn tó kọ̀ láti jẹ ẹran tàbí ẹja nígbà mìíràn, tàbí tó fẹ́ ṣe bẹ́ẹ̀. Ó pèsè àwọn ìgbésẹ̀ tó ṣe pàtàkì láti mú ìgbàgbọ́ àti ìṣe rẹ bá ara wọn mu. Àwọn ìgbésẹ̀ yìí kò gbọ́dún jẹ́ nǹkan tó ṣòro, ṣùgbọ́n wọ́n jẹ́ ohun tó ṣe pàtàkì láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú.

20%
Ìdá ọgọ́rùn-ún àwọn ènìyàn tí wọ́n jẹ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́ ní Nàìjíríà
15%
Ìdá ọgọ́rùn-ún àwọn ènìyàn tí wọ́n jẹ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́ ní àwọn orílẹ̀-èdè Àgbègbè Sahara

Àwọn Ìgbésẹ̀ Kókó Mẹ́ẹ̀rí Mẹ́ẹ̀rí Láti Mú Ìwà Rere Rẹ Bá Ìgbàgbọ́ Rẹ Mu

Àtòkọ̀ ìyẹ́wọ̀ yìí jẹ́ ìtọ́nisọ́nà fún àwọn tó kọ̀ láti jẹ ẹran tàbí ẹja nígbà mìíràn, tàbí tó fẹ́ ṣe bẹ́ẹ̀. Ó pèsè àwọn ìgbésẹ̀ tó ṣe pàtàkì láti mú ìgbàgbọ́ àti ìṣe rẹ bá ara wọn mu. Àwọn ìgbésẹ̀ yìí kò gbọ́dún jẹ́ nǹkan tó ṣòro, ṣùgbọ́n wọ́n jẹ́ ohun tó ṣe pàtàkì láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú.

Àwọn Ìgbésẹ̀ Kókó Mẹ́ẹ̀rí Mẹ́ẹ̀rí Láti Mú Ìwà Rere Rẹ Bá Ìgbàgbọ́ Rẹ Mu

  1. Ṣe ìwádìí nípa ohun tí o jẹ́.
  2. Mú ìgbésẹ̀ láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú.
  3. Lo àwọn ohun tí o ní láti ran àwọn mìíràn lọ́wọ́.
  4. Ìfẹ́ sí ẹranko jẹ́ ìbẹ̀rẹ̀ tó dára.

Àtòkọ̀ ìyẹ́wọ̀ yìí jẹ́ ìtọ́nisọ́nà fún àwọn tó kọ̀ láti jẹ ẹran tàbí ẹja nígbà mìíràn, tàbí tó fẹ́ ṣe bẹ́ẹ̀. Ó pèsè àwọn ìgbésẹ̀ tó ṣe pàtàkì láti mú ìgbàgbọ́ àti ìṣe rẹ bá ara wọn mu. Àwọn ìgbésẹ̀ yìí kò gbọ́dún jẹ́ nǹkan tó ṣòro, ṣùgbọ́n wọ́n jẹ́ ohun tó ṣe pàtàkì láti mú ìwà rere rẹ ṣáàtijú.

Frequently asked questions

Kí ni ìtumọ̀ jẹ́ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́?
Ìtumọ̀ rẹ̀ ni pé o kọ̀ láti jẹ ẹran tàbí ẹja, ṣùgbọ́n o lè jẹ àwọn ohun tí wá láti ọ̀dọ̀ ẹranko bíi wàrà, yín, tàbí ẹyin.
Kí ni ìwà rere nípa ẹranko?
Ìwà rere nípa ẹranko túmọ̀ sí pé o tọ́jú àwọn ẹranko pẹ̀lú ìyìn rere, o sì máa ń tọ́jú wọn dáradára, o sì máa ń yẹra fún ìpalára wọn.
Ṣé ó yẹ kí n jẹ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́?
Ìyẹn jẹ́ ìpinnu ti ara ẹni. Ṣùgbọ́n tí o bá ní ìfẹ́ sí ẹranko, ó lè jẹ́ ìgbésẹ̀ tó dára láti dín ìjẹ ẹran kù.
Báwo ni mo ṣe lè dín ìjẹ ẹran kù?
O lè bẹ̀rẹ̀ sí ní jẹ ohun tí kò ní ẹran ní ọjọ́ kan tàbí méjì lọ́sẹ̀, kí o sì máa fi kún un bí o ṣe ń rí i dára.
Kí ni mo lè jẹ tí kò ní ẹran?
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ohun tí o lè jẹ ni ilẹ̀ Nàìjíríà tí kò ní ẹran, bíi gbẹ́na, àgbàdo, èlùsùfè, àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ èso àti ẹ̀fọ́.
Ṣé ó ṣe pàtàkì kí gbogbo ènìyàn jẹ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́?
Kò ṣe pàtàkì pé gbogbo ènìyàn jẹ onírẹ̀ẹ̀rẹ̀ tàbí onígbọ̀rọ̀wọ́. Ṣùgbọ́n ó ṣe pàtàkì pé kí gbogbo ènìyàn tọ́jú àwọn ẹranko pẹ̀lú ìyìn rere.

Sources & further reading

  1. Cambridge University Study on Animal EthicsCambridge University
  2. FAO Statistics Divisionfao.org
  3. Oxford University Research on Childhood EmpathyUniversity of Oxford
  4. Nigerian Agricultural Research InstituteNigerian Ministry of Agriculture