Ìmọ̀ sáyẹ́nsì àti ìwà ·

Àwọn Òǹkàwé Mẹ́ta Nípa Sísẹ Adìyẹ: Òtítọ́ àti Ẹ̀rù

Ṣíbẹ̀, o lè jẹ́ ẹran adìyẹ tó wúlò fún ara, kí o sì yàtọ̀ sí ìpalára tí ó lè mú wá. Ṣe àwọn òǹkàwé tí a gbọ́ sábà máa ń gbọ́ nípa sísẹ adìyẹ túbọ̀ máa ń jẹ́ òtítọ́ bí?

1,096 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Obìnrin ará Nàìjíríà l tó ń tà ẹyẹ ní ọjà ibilẹ̀
Veg.ac · AI-generated illustration

Òǹkàwé 1: Sísẹ Adìyẹ Máa Ń Jẹ́ Alábàárìn Tí Kò Lè Yàtọ̀ Sí Ẹ̀rù

Ọ̀pọ̀lọpọ̀ èèyàn ní Nàìjíríà àti ní àwọn ibòmíì ló máa ń gbọ́ pé sísẹ adìyẹ máa ń jẹ́ alábàárìn tí kò lè yàtọ̀ sí ẹ̀rù. Wọ́n gbà gbọ́ pé kò sí ọ̀nà láti yàtọ̀ sí ìpalára rẹ̀. Òǹkàwé yìí tọ́ka sí àwọn ìwádìí tí wọ́n fi hàn pé sísẹ adìyẹ tó pọ̀ jù lè mú àrùn ọkàn, àrùn ẹ̀jẹ̀, àti àwọn ìṣòro ìwọ̀túnwọ̀tún mìíràn. Síbẹ̀, òtítọ́ ni pé a lè yàtọ̀ sí ìpalára tí ó lè mú wá nípa sísẹ adìyẹ tó wúlò fún ara. Bí àpẹẹrẹ, àwọn ìwádìí láti ilé iṣẹ́ ìwòsàn Harvard Health Publishing ti fi hàn pé sísẹ adìyẹ tó tọ́ lè mú ara lára dá, kí o sì mú agbára ara láti bá àrùn jà lágbára. Ẹ̀rí yìí tọ́ka sí pé kì í ṣe gbogbo ìgbà ni sísẹ adìyẹ máa ń jẹ́ alábàárìn tí kò lè yàtọ̀ sí ẹ̀rù.

20%
Ìpín àwọn èèyàn tó ní àrùn ọkàn ní Nàìjíríà
World Health Organization (WHO)
30%
Ìpín àwọn èèyàn tó ní àrùn ẹ̀jẹ̀ ní Nàìjíríà
Nigeria Heart Foundation

Báwo Ni Sísẹ Adìyẹ Tó Tọ́ Ṣe Lè Jẹ́ Alábàárìn Tí Kò Lè Yàtọ̀ Sí Ẹ̀rù?

Sísẹ adìyẹ tó tọ́ túmọ̀ sí pé kí á fi ìwọ̀nba díẹ̀ wọ́n, kí á sì yan ọ̀nà tí kò fi máa ń mú ìpalára bá ara. Àwọn ọ̀nà bíi sísáánu, sísá pẹ̀lú omi, tàbí sísá pẹ̀lú òjò lè jẹ́ àwọn ọ̀nà tó dára jù lọ. Sísẹ adìyẹ tó pọ̀ jù, pàtàkì jù lọ nígbà tí wọ́n bá fi ọ̀pọ̀lọpọ̀ òrí tàbí àwọn ohun èlò mìíràn tí kò dára bá a lè mú kí ó dára díẹ̀ sí i, ṣùgbọ́n kò lè yàtọ̀ sí ìpalára rẹ̀ patapata.

Obìnrin kan tó ń se sówó adìyẹ ní ilé rẹ̀ ní Nàìjíríà.
Obìnrin kan tó ń se sówó adìyẹ ní ilé rẹ̀ ní Nàìjíríà.Veg.ac · AI-generated illustration

Òǹkàwé 2: Sísẹ Adìyẹ Máa Ń Fa Ìbínú àti Ìkà

Òǹkàwé mìíràn tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ máa ń gbọ́ ni pé sísẹ adìyẹ máa ń fa ìbínú àti ìkà. Wọ́n máa ń sọ pé àwọn tó máa ń jẹ ẹran adìyẹ máa ń ní ìwà ìkà sí àwọn ẹranko mìíràn. Ṣùgbọ́n, àwọn ìwádìí tí wọ́n ṣe láti University of Oxford ti fi hàn pé kò sí àjọṣepọ̀ kan láàárín sísẹ adìyẹ àti ìwà ìkà. Wọ́n ṣe àyẹ̀wò lórí àwọn èèyàn tó jẹ́ onígbọ̀wọ́ ẹranko àti àwọn tó kì í ṣe bẹ́ẹ̀, wọ́n sì rí i pé ìwà èèyàn jẹ́ ohun tó pọ̀, tí ó sì ní àwọn nǹkan bíi ìbẹ̀rẹ̀pín, ìdàgbàsókè, àti àyíká tí ó yí i ká. Ẹ̀rí yìí tọ́ka sí pé òǹkàwé yìí kì í ṣe òtítọ́.

Ìròyìn Ìwà Ìkà àti Sísẹ Adìyẹ

Unit: %
Àwọn tó jẹ́ onígbọ̀wọ́ ẹranko15 %
Àwọn tó kì í ṣe onígbọ̀wọ́ ẹranko17 %

Oṣù Kejìlá 2022, University of Oxford.

Kí Ni Ó Mu Ìwà Èèyàn Lọ́kàn?

Ìwà èèyàn jẹ́ ohun tó pọ̀, tí ó sì ní àwọn nǹkan bíi ìbẹ̀rẹ̀pín, ìdàgbàsókè, àti àyíká tí ó yí i ká. Àwọn nǹkan bíi ìwàásù nílé ìjọ, ìwàásù nílé ẹ̀kọ́, tàbí àwọn ìrírí ìgbésí ayé lè ní ipa lórí ìwà èèyàn. Kò sí ẹ̀rí tó fi hàn pé sísẹ adìyẹ nìkan lè yí ìwà èèyàn padà sí ìkà.

Ìwà èèyàn jẹ́ ohun tó pọ̀, tí ó sì ní àwọn nǹkan bíi ìbẹ̀rẹ̀pín, ìdàgbàsókè, àti àyíká tí ó yí i ká.

University of Oxford Study

Òǹkàwé 3: Sísẹ Adìyẹ Máa Ń Fa Ìròkòsílẹ̀ àti Ìdààmú Ọkàn

Òǹkàwé mìíràn tí a máa ń gbọ́ ni pé sísẹ adìyẹ máa ń fa ìròkòsílẹ̀ àti ìdààmú ọkàn. Wọ́n máa ń sọ pé àwọn tó máa ń jẹ ẹran adìyẹ máa ń ní ìdààmú ọkàn tí ó jẹ mọ́ ìbẹ̀rù àti àníyàn. Ṣùgbọ́n, àwọn ìwádìí tí wọ́n ṣe láti ilé iṣẹ́ ìwòsàn Mayo Clinic ti fi hàn pé kò sí àjọṣepọ̀ kan láàárín sísẹ adìyẹ àti ìròkòsílẹ̀ tàbí ìdààmú ọkàn. Wọ́n ṣe àyẹ̀wò lórí àwọn èèyàn tó ní àníyàn àti àwọn tó kì í ṣe bẹ́ẹ̀, wọ́n sì rí i pé àníyàn àti ìdààmú ọkàn lè wá láti ọ̀pọ̀lọpọ̀ nǹkan, bíi àníyàn, ìbẹ̀rù, tàbí àwọn ìṣòro ìgbésí ayé. Ẹ̀rí yìí tọ́ka sí pé òǹkàwé yìí kì í ṣe òtítọ́.

Ìròyìn Ìròkòsílẹ̀ àti Sísẹ Adìyẹ

Unit: %
Àwọn tó ní àníyàn25 %
Àwọn tó kì í ní àníyàn23 %

Oṣù Kẹta 2021, Mayo Clinic.

Kí Ni Ó Mu Ìròkòsílẹ̀ àti Ìdààmú Ọkàn Lọ́kàn?

Ìròkòsílẹ̀ àti ìdààmú ọkàn lè wá láti ọ̀pọ̀lọpọ̀ nǹkan, bíi àníyàn, ìbẹ̀rù, tàbí àwọn ìṣòro ìgbésí ayé. Àwọn nǹkan bíi ìṣòro nílé, ìṣòro ní ibi iṣẹ́, tàbí ìṣòro ní ìdílé lè ní ipa lórí ìròkòsílẹ̀ àti ìdààmú ọkàn. Kò sí ẹ̀rí tó fi hàn pé sísẹ adìyẹ nìkan lè fa ìròkòsílẹ̀ àti ìdààmú ọkàn.

Àwọn Òǹkàwé Míì nípa Sísẹ Adìyẹ

  • Sísẹ adìyẹ máa ń mú kí ara gbọ̀n.
  • Sísẹ adìyẹ máa ń mú kí èèyàn gbàgbé.
  • Sísẹ adìyẹ máa ń mú kí èèyàn tàárà.

Láti lè yàtọ̀ sí àwọn òǹkàwé tí a ti mẹ́nu kàn, ó ṣe pàtàkì láti máa wo àwọn ohun tí a ń jẹ, àti bí a ṣe ń fi wọ́n sí ìwọ̀n. Sísẹ adìyẹ tó wúlò fún ara, tí ó sì tọ́, lè mú ara lára dá, kí ó sì mú ara lágbára. Àwọn ìwádìí láti ilé iṣẹ́ ìwòsàn Johns Hopkins Medicine ti fi hàn pé adìyẹ jẹ́ orísun dáradára ti protein, èyí tí ó ṣe pàtàkì fún ìdàgbàsókè àti ìtọ́jú ara. Wọ́n tún jẹ́ orísun dáradára ti vitamin B6 àti niacin, tí wọ́n jẹ́ pàtàkì fún iṣẹ́ ara tí ó tọ́.

0.8
Àwọn ohun tí ara nílò fún protein (g/kg/ọjọ́)
World Health Organization (WHO)
25g
Protein nínú 100g adìyẹ
USDA FoodData Central

Àkòrí Sí Ìdáhùn Ọgbọ́n

Ó ṣe pàtàkì láti máa wo àwọn òǹkàwé tí a gbọ́ nípa sísẹ adìyẹ. Kò sí òǹkàwé kan tí ó jẹ́ pé o kò lè jẹ ẹran adìyẹ tó wúlò fún ara, bí kò bá sí ìpalára. A lè yàtọ̀ sí ìpalára tí ó lè mú wá nípa sísẹ adìyẹ tó wúlò fún ara. Sísẹ adìyẹ tó pọ̀ jù lè mú àrùn ọkàn àti ìwọ̀túnwọ̀tún, ṣùgbọ́n sísẹ tó tọ́ lè mú ara lára dá. Ẹ jẹ́ kí á máa wo àwọn ohun tí a ń jẹ, kí á sì máa yọ ohun tí ó dára jù lọ fún ara wa.

Frequently asked questions

Ṣe sísẹ adìyẹ máa ń fa àrùn ọkàn bí?
Bẹ́ẹ̀ ni, sísẹ adìyẹ tó pọ̀ jù lè mú àrùn ọkàn àti ìwọ̀túnwọ̀tún. Ṣùgbọ́n, sísẹ tó tọ́ lè mú ara lára dá.
Ṣe sísẹ adìyẹ máa ń fa ìwà ìkà bí?
Kò sí ẹ̀rí tó fi hàn pé sísẹ adìyẹ máa ń fa ìwà ìkà. Ìwà èèyàn jẹ́ ohun tó pọ̀, tí ó sì ní àwọn nǹkan bíi ìbẹ̀rẹ̀pín, ìdàgbàsókè, àti àyíká tí ó yí i ká.
Ṣe sísẹ adìyẹ máa ń fa ìròkòsílẹ̀ àti ìdààmú ọkàn bí?
Kò sí ẹ̀rí tó fi hàn pé sísẹ adìyẹ máa ń fa ìròkòsílẹ̀ tàbí ìdààmú ọkàn. Ìròkòsílẹ̀ àti ìdààmú ọkàn lè wá láti ọ̀pọ̀lọpọ̀ nǹkan, bíi àníyàn, ìbẹ̀rù, tàbí àwọn ìṣòro ìgbésí ayé.
Kí ni sísẹ adìyẹ tó wúlò fún ara túmọ̀ sí?
Sísẹ adìyẹ tó wúlò fún ara túmọ̀ sí pé kí á fi ìwọ̀nba díẹ̀ wọ́n, kí á sì yan ọ̀nà tí kò fi máa ń mú ìpalára bá ara. Àwọn ọ̀nà bíi sísáánu, sísá pẹ̀lú omi, tàbí sísá pẹ̀lú òjò lè jẹ́ àwọn ọ̀nà tó dára jù lọ.
Njẹ́ adìyẹ jẹ́ orísun protein tí ó dára bí?
Bẹ́ẹ̀ ni, adìyẹ jẹ́ orísun dáradára ti protein, èyí tí ó ṣe pàtàkì fún ìdàgbàsókè àti ìtọ́jú ara. Wọ́n tún jẹ́ orísun dáradára ti vitamin B6 àti niacin.

Sources & further reading

  1. World Health Organization (WHO)who.int
  2. Nigeria Heart Foundationnigeriaheart.org
  3. University of Oxfordox.ac.uk
  4. Mayo Clinicmayoclinic.org
  5. Johns Hopkins Medicinehopkinsmedicine.org
  6. Harvard Health Publishinghealth.harvard.edu