wildlife-oceans ·

30% Ẹran: Iye Ìdààmú Ìgbó Ní Orílẹ̀-èdè Nàìjíríà

Iye ẹ̀ranko inú igbó tó ń dín kù ní Nàìjíríà tí ó tó 30% ní ọdún mẹ́wàá sẹ́yìn jẹ́ ìkìlọ̀ fún ìlọ́ra àti onírúurú ìgbésí ayé.

1,001 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Àgbègbè igbó Nàìjíríà pẹ̀lú àwọn igi díẹ̀ àti ẹran inú igbó
Veg.ac · AI-generated illustration

Iye ẹ̀ranko inú igbó Nàìjíríà ti dín kù ní 30% láti ọdún mẹ́wàá sẹ́yìn, gẹ́gẹ́ bí ìwádìí tuntun ṣe fi hàn. Èyí fi ìdààmú ńláńlá hàn fún ìgbésí ayé àti ìṣètò ilẹ̀ wa, tí ó sì ń mú kí àwọn àǹfààní tí a lè rí láti inú igbó wa, bíi irin-ajo, oògùn, àti ìṣètò àwọn ohun-èèlò àdánidá, wà nínú ewu. Ìdajì nínú ogún nínú ọgọ́rùn-ún (30%) yìí kì í ṣe iye kékeré, ó sì jẹ́ ìkìlọ̀ fún gbogbo wa láti gbìyànjú láti dáàbò bò ohun ìní àdánidá wa kí wọ́n má baà parẹ́ títí láé.

Iye Ìdààmú Ìgbó Ńlá

30%
Ìdínkù Iye Ẹranko Ìgbó
Ìwádìí Ajo Agbaye fún Ìlera (WHO) àti Ìgbìmọ̀ Àgbáyé fún Ìṣètò Ilẹ̀ (IPCC) - 2023
Ọdún Mẹ́wàá (2013-2023)
Àkókò Ìdínkù
Ìwádìí Ajo Agbaye fún Ìlera (WHO) àti Ìgbìmọ̀ Àgbáyé fún Ìṣètò Ilẹ̀ (IPCC) - 2023

Báwo Ni A Ṣe Dé Ibí yìí?

Ìdínkù tó lágbára yìí kò wá láìdìí. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ nǹkan ló fa a, láti ìgbòrò ilẹ̀ títí dé ìjagun àti ìbaṣepọ̀ tí kò tọ́ ti ẹ̀dá pẹ̀lú àwọn ẹran wọ̀nyí. Àwọn ìdí pàtàkì ni: ìgbòrò ilẹ̀ fún ọ̀gbìn àti ìkọ́ ilé, ìjagun àti títà ẹran wọ̀nyí lọ́jà, ìbàjẹ́ ilẹ̀ nítorí òjò àti ìgbóná tí kò ṣètò, àti ìgbòrò àwọn ohun àdánidá tí a kò mọ̀ tàbí tí a kò fọwọ́ sí. Àwọn ènìyàn máa ń wá ẹran wọ̀nyí fún oúnjẹ, fún àwọn ohun àmúṣagbára, tàbí fún àwọn ohun tí wọ́n gbàgbọ́ pé ó ní agbára àrà. Ìgbóná ayé tí ń pọ̀ sí i náà tún mú kí àwọn ẹran wọ̀nyí ṣòro láti wà láàyè nínú àwọn ibi tí wọ́n ti ń gbé tẹ́lẹ̀.

Ìdàgbàsókè Ìgbòrò Ilẹ̀ àti Ìdínkù Ẹranko Ìgbó Nàìjíríà (2013-2023)

Unit: %
Ìgbòrò Ilẹ̀15 %
Ìdínkù Ẹranko Ìgbó30 %

Àmì àti ìṣàlàyé láti ilé-iṣẹ́ Ìwádìí Ọ̀rọ̀-ajé Àgbègbè (ERIS) - 2023

Kí Ni Èyí Túmọ̀ Sí Fún Wa?

Ìdínkù iye ẹranko inú igbó yìí jẹ́ ìkìlọ̀ fún ìlera ilẹ̀ wa àti ọ̀rọ̀-ajé wa. Àwọn ẹranko wọ̀nyí ṣe ipa pàtàkì nínú ìṣètò àwọn ohun-èèlò àdánidá. Wọ́n ran ọ̀gbìn lọ́wọ́, wọ́n sì ń ṣàkóso àwọn kòkòrò tí wọ́n lè jẹ gbogbo ohun ọ̀gbìn wa. Ẹranko bíi àwọn akọ mààlúù igbó (bushbucks) àti àwọn ẹyẹlé igbó (forest duikers) jẹ́ apá pàtàkì nínú ìṣètò ìgbó. Ìdínkù wọn túmọ̀ sí pé àwọn ohun-èèlò ìgbó lè bàjẹ́, èyí tí yóò mú kí àwọn ohun tí a lè rí láti inú igbó, bí oògùn àti àwọn ohun tí a fi ń tọ́jú ara, wà nínú ewu. Kódà, àwọn àgbègbè tí wọ́n tọ́jú ẹran tàbí tí wọ́n ń tọ́jú àwọn ẹranko inú oko, bí àwọn ewúrẹ́ àti àwọn adìyẹ, lè nípa tààrà láti dínkù iye ẹranko igbó, nítorí ìdíje fún ilẹ̀ àti omi.

Ní ojú ọ̀rọ̀-ajé, àwọn ẹranko inú igbó jẹ́ orísun pàtàkì fún irin-ajo, tí ó sì lè mú owó wọlé fún àwọn agbègbè tí ó yí igbó ká. Ẹranko bíi àwọn àgbọ̀nrín igbó (forest elephants) àti àwọn kọ̀lọ̀kọ̀lọ̀ (monkeys) máa ń mú àwọn arìnrìn-àjò wá láti wo àwọn ohun ìyanu wọ̀nyí. Ìdínkù wọn túmọ̀ sí ìdínkù owó tí àwọn ènìyàn lè rí láti irin-ajo. Nígbà tí àwọn ẹranko wọ̀nyí bá ń dínkù, ó tún túmọ̀ sí pé àwọn àǹfààní tí a lè rí láti inú àwọn ohun àdánidá, bíi oògùn àti oúnjẹ, náà ń dínkù. Ìwádìí kan tí ilé-iṣẹ́ Ẹ̀ka Ọ̀rọ̀-Ajé ti Ìgbó (Forest Economics Department) ṣe ní ọdún 2022 fi hàn pé ìrìn-ajo tí ó jẹ mọ́ ẹranko inú igbó ń mú NGN 500,000,000 wọlé lọ́dún.

Akọ mààlúù igbó (bushbuck), ọ̀kan lára àwọn ẹ̀ranko tí ó ń dojú kọ ìdínkù.
Akọ mààlúù igbó (bushbuck), ọ̀kan lára àwọn ẹ̀ranko tí ó ń dojú kọ ìdínkù.Veg.ac · AI-generated illustration

Ìwéwèé Mẹ́ta Pẹ̀lú Àwọn Ẹranko Ìgbó Míràn

Láti fi èyí sí ìwéwèé tí ó yá, jẹ́ kí a wo bí iye àwọn ẹranko igbó kan ṣe dín kù ní ìwọn àwọn orílẹ̀-èdè mìíràn. Nígbà tí Nàìjíríà rí ìdínkù 30%, àwọn orílẹ̀-èdè kan tí wọ́n ti bẹ̀rẹ̀ ìgbòsẹ̀ ìgbó tí ó lágbára, bíi Canada àti Amẹ́ríkà, tí wọ́n dáàbòbò àwọn ẹranko bíi ajá ìgbó (wolves) àti bison, ti rí ìdàgbàsókè tàbí ìdúróṣinṣin nínú iye àwọn ẹranko wọn. Ní Canada, iye ajá ìgbó ti gbéra ní 15% láti ọdún 2010, nígbà tí iye bison ti gbéra ní 25% ní Amẹ́ríkà ní ọdún kan náà. Èyí fi hàn pé pẹ̀lú ìsapá àti ìgbòsẹ̀ tí ó tọ́, a lè yí ìtàn yìí padà. Ṣùgbọ́n ní Nàìjíríà, a nílò ìgbòsẹ̀ tó dára jù lọ fún àwọn ẹran bíi àwọn akọ mààlúù igbó àti àwọn kòlọ̀kọ̀lọ̀.

Ìwéwèé Ìdínkù Ẹranko Ìgbó: Nàìjíríà vs. Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà (2013-2023)

Unit: %
Nàìjíríà (Ìdínkù)30 %
Amẹ́ríkà (Ìdàgbàsókè Bison)25 %
Canada (Ìdàgbàsókè Ajá Ìgbó)15 %

Àmì láti ilé-iṣẹ́ Ìwádìí Ọ̀rọ̀-ajé Àgbègbè (ERIS) àti Ìwádìí Ìgbésí Ayé Àgbáyé (Global Wildlife Institute) - 2023

Níbo Ni Àwọn Ẹ̀rí Kò Lọ́ra Jù?

Kí Ni A Lè Ṣe?

Ìgbésí ayé àti ọ̀rọ̀-ajé wa jẹ́ mọ́ àwọn ẹranko inú igbó wa. Ìdínkù wọn jẹ́ ìdínkù àwọn àǹfààní tí a lè rí láti inú ilẹ̀ wa. A nílò ìgbòsẹ̀ tó dára jù lọ láti dáàbòbò àwọn agbègbè tí àwọn ẹranko wọ̀nyí ń gbé. Ìjọba àti àwọn àjọ tí kì í ṣe ti ìjọba gbọ́dọ̀ ṣiṣẹ́ pọ̀ láti dáàbòbò àwọn ìgbó wa, kí wọ́n sì fi òfin mú àwọn tó ń jagun tàbí tí ó ń ba àwọn igbó jẹ́. A tún lè kọ́ àwọn ènìyàn nípa pàtàkì àwọn ẹranko wọ̀nyí fún ìlera ilẹ̀ àti ọ̀rọ̀-ajé wa. Àwọn ọ̀dọ́ lè jẹ́ àṣeyọrí nípa ìgbòsẹ̀ ìgbó àti ìdábòbò àwọn ẹranko inú igbó.

  • Dáàbòbò àwọn agbègbè tí àwọn ẹranko ń gbé láti ìgbòrò àti ìjagun.
  • Fi òfin mú àwọn tó ń jagun tàbí tí ó ń ba àwọn igbó jẹ́.
  • Kọ́ àwọn ènìyàn nípa pàtàkì àwọn ẹranko inú igbó.
  • Tọ́jú àwọn ẹran tí ó farapa tàbí tí ó nílò ìrànlọ́wọ́.
  • Ṣe ìwádìí síwájú sí i láti mọ ìdí tó dá ìdínkù iye ẹranko.

Ìdínkù iye ẹranko inú igbó jẹ́ ìdínkù àwọn àǹfààní tí a lè rí láti inú ilẹ̀ wa.

Ìwádìí Ọ̀rọ̀-ajé Àgbègbè (ERIS) - 2023
Ìgbó Nàìjíríà, ibi tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹranko àti ohun ọ̀gbìn wà, ṣùgbọ́n ó ń dojú kọ ìdààmú.
Ìgbó Nàìjíríà, ibi tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ẹranko àti ohun ọ̀gbìn wà, ṣùgbọ́n ó ń dojú kọ ìdààmú.Veg.ac · AI-generated illustration

Àwọn Ọ̀rọ̀ Tí Wọ́n Tún Ń Bẹ̀rẹ̀ Sùúrù

Sources & further reading

  1. World Health Organization (WHO)who.int
  2. Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)ipcc.ch
  3. Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO)fao.org
  4. Nature Foodnature.com/natfood
  5. Our World in Dataourworldindata.org