global-cuisines ·

Nigerian vegetarian food: àwọn oúnjẹ abinibi àti bí a ṣe máa dáwọ́ wọ́n

Ṣawari bi o ṣe le gbadun Nigerian vegetarian food pẹlu awọn ounjẹ abinibi ti o ni ilera, ti o si n ṣe atilẹyin fun agbegbe ati ilera ara rẹ.

1,228 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Awo ounjẹ ti o ni ẹ̀fọ́ rírò ati fufu, ounjẹ abinibi ti Nigeria.
Veg.ac · AI · Àwòrán àpèjúwe fọ́tò

Nigerian vegetarian food jẹ ọ̀nà tó gbajúmọ̀, tó sì rọrùn láti gbadùn àwọn oúnjẹ abínibí wa láìlo ẹran tàbí ẹja, èyí tó ń jẹ́ kí onírúurú ènìyàn lè gbádùn oúnjẹ ilẹ̀ wa láìsí ìdènà kankan. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ oúnjẹ tó wà nínú àṣà wa, bíi ẹ̀fọ́ rírò, ẹ̀wà, àti àkàrà, jẹ́ oúnjẹ tó dá lórí ọ̀gbìn, èyí tó ń pèsè gbogbo ohun tó yẹ kí ara nílò fún ìlera tó péye. Nígbà tí a bá ń sọ̀rọ̀ nípa Nigerian vegetarian food, a ń tọ́ka sí lílo àwọn ohun ọ̀gbìn bíi ẹ̀wà, ẹ̀gúsi, ilá, àti ewébẹ̀ onírúurú láti fi ṣe oúnjẹ tó dùn, tó sì ń bọ́ra. Ìyípadà yìí kì í ṣe pé ó ń dín ináwó kù, ó tún ń jẹ́ kí a mọyì àwọn ohun ọ̀gbìn tí ilẹ̀ wa gbé jáde ní ọ̀nà tó kún fún ìrírí tuntun.

Dípò kí a máa wá àwọn oúnjẹ àlejò tí ó lè gbowó lórí, a lè lo àwọn ohun ọ̀gbìn tí ó wà ní àyíká wa láti dín àwọn oúnjẹ tó kún fún oògùn àti adùn. Fún àpẹẹrẹ, ẹ̀wà olóyin tí a sè pẹ̀lú epo pupa, ata, àti àlùbọ́sà, tàbí ẹ̀fọ́ rírò tí a fi ilá, irugbin ẹ̀gúsi, tàbí ìrù sè, jẹ́ àwọn oúnjẹ tí ó kún fún amuaradagba (protein) àti àwọn ohun òmíràn tí ara nílò. Nígbà tí a bá ń pèsè àwọn oúnjẹ wọ̀nyí, ó ṣe pàtàkì láti lo àwọn ohun ọ̀gbìn tuntun kí a lè rí àwọn nǹkan tó ń bọ́ra gbà. Nípa ṣíṣe àkàrà tàbí mọ́ínmọ́ín gẹ́gẹ́ bíi oúnjẹ àárọ̀, a ń rí i dájú pé ara wa ń gba oúnjẹ tó dára láìsí lílo ẹran tàbí ẹja nínú rẹ̀, èyí tí ó jẹ́ ìpìlẹ̀ Nigerian vegetarian food tó dára.

What the research shows

20-30%
Idinku ewu arun ọkan
WHO
50-70%
Idinku itujade erogba (GHG) lati ẹran
IPCC

Ìwádìí láti ọ̀dọ̀ WHO àti EAT-Lancet Commission fi hàn pé oúnjẹ tí ó dá lórí ọ̀gbìn n dínkù ewu àwọn àrùn tí kì í ṣe àkóràn (NCDs) gẹ́gẹ́ bíi àtọ̀gbẹ àti haipatẹtẹnsi. Gẹ́gẹ́ bí ìròyìn láti ọ̀dọ̀ WHO, àwọn àrùn wọ̀nyí ń pọ̀ sí i lágbàáyé, ṣùgbọ́n yíyípadà sí oúnjẹ tí ó dá lórí ewébẹ̀ àti àwọn ohun ọ̀gbìn mìíràn lè jẹ́ ìdènà tó lágbára. Pẹ̀lú ìtọ́kasí láti ọ̀dọ̀ Our World in Data, ó hàn gbangba pé àwọn oúnjẹ tó dá lórí ọ̀gbìn ní ipa rere lórí àyíká àti ìlera ènìyàn. Ní Nàìjíríà, yíyípadà sí àwọn oúnjẹ abínibí tí kò ní ẹran le ṣe ìrànlọ́wọ́ fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìdílé láti dín ináwó oúnjẹ kù, nígbà tí wọ́n bá ń mú kí ìlera wọn sunwọ̀n sí i, èyí tó ń fi hàn pé a lè gbé ìgbé ayé aláyọ̀ pẹ̀lú àwọn oúnjẹ abínibí wa.

Pẹ̀lúpẹ̀lù, ìjábọ̀ láti ọ̀dọ̀ FAO fi hàn pé àwọn oúnjẹ tí ó dá lórí ọ̀gbìn ní àyíká wa ní àwọn ohun aláró tí ó ṣe kókó fún ìdàgbàsókè ara. Fún àpẹẹrẹ, ẹ̀wà àti àwọn ẹ̀yà ẹ̀wà mìíràn jẹ́ orísun amuaradagba tí ó rọrùn láti rí, tí ó sì dín owó ináwó kù bí a bá fi wé rírà ẹran tàbí ẹja tí iye owó rẹ̀ ń gòkè sí i lọ́dọọdún. Nípa yíyàn láti jẹ oúnjẹ abínibí, àwọn ìdílé lè fi owó tí wọ́n ìbá fi ra ẹran pamọ́ fún àwọn ohun kókó mìíràn, kí wọ́n sì tún ń jẹ oúnjẹ tí ó ní ìlera púpọ̀ nínú.

Afiwera Amuaradagba (Protein) fun 100g

Ẹyọ: g
Ẹ̀wà (Beans)21
Ẹran maalu26
Ẹ̀gúsí23

Orisun: Our World in Data / FAO Food Balance Sheets

How it works

Láti bẹ̀rẹ̀ kíkópa nínú Nigerian vegetarian food: àwọn oúnjẹ abinibi àti bí a ṣe máa dáwọ́ wọ́n, ó ṣe pàtàkì láti mọ bí a ṣe le ṣètò oúnjẹ tí ó ní gbogbo nkan tí ara nílò láìsí ẹran. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn oúnjẹ abínibí wa ló ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ orísun amuaradagba (protein) tí ó le rọ́pò ẹran lọ́nà tó dára. Fún àpẹẹrẹ, ẹ̀wà, ẹ̀gúsi, àti ilá jẹ́ àwọn ohun ọ̀gbìn tí ó kún fún amuaradagba àti àwọn ohun òmíràn tí ara nílò láti gbéṣẹ́. Gẹ́gẹ́ bí ìròyìn láti ọ̀dọ̀ FAO, àwọn ẹ̀wà àti ẹ̀pà jẹ́ orísun amuaradagba tí ó jẹjẹ fún ìlera ènìyàn àti àyíká. O le lo ẹ̀gúsi nínú ọbẹ̀ rẹ láìfi ẹran sí i, kí o sì fi ọ̀pọ̀ ewébẹ̀ bíi igbó tàbí ewé ẹ̀fọ́ yọ̀rò sí i láti mú kí ó kún fún oògùn àti àwọn vitamin tó ṣe pàtàkì. Nípa yíyọ ẹran kúrò nínú oúnjẹ rẹ, o n dín àwọn ewu ìlera kan kù, gẹ́gẹ́ bí WHO ṣe sọ pé dídín ẹran pupa kù nínú oúnjẹ lè dín ewu àwọn àìsàn kan kù. Ìyípadà yìí kò béèrè fún ìgbésẹ̀ tó nira, ṣùgbọ́n ó nílò kí o pọ̀jù sí àwọn èròjà ọlọ́ràá bíi ẹ̀wà, ẹ̀pà, àti àwọn ẹ̀fọ́ abínibí wa láti ríi dájú pé ara rẹ gba gbogbo ohun tó nílò láti wà ní ìlera.

Ọ̀nà mìíràn ni láti lo àwọn ohun ọ̀gbìn bíi olú tàbí àwọn ẹ̀yà ẹ̀wà tí a ti lọ̀ láti ṣe àkàrà tàbí mọ́yìn. Àwọn oúnjẹ wọ̀nyí kì í ṣe pé wọ́n dùn nìkan, wọ́n tún ń pèsè agbára fún ara. Ìwádìí láti ọ̀dọ̀ Our World in Data fi hàn pé lílo àwọn ohun ọ̀gbìn gẹ́gẹ́ bí orísun oúnjẹ àkọ́kọ́ ń dínkù ipa tí oúnjẹ ní lórí àyíká. Nípa ṣíṣe àdánwò pẹ̀lú àwọn ohun ọ̀gbìn wọ̀nyí nínú ilé idáná rẹ, o n kọ́ bí a ṣe lè jẹun ní ọ̀nà tí ó lágbára, tí ó sì wúlò fún ìlera rẹ àti fún àyíká wa lápapọ̀.

  1. Ẹ̀wà (Beans): Orisun amuaradagba akọkọ fun ọpọlọpọ awọn ọmọ Nigeria.
  2. Ẹ̀gúsí: Ọlọrọ ninu amuaradagba ati ọra ti o dara fun ara.
  3. Iru (Locust beans): Ṣe afikun adun ati awọn nkan ti o n ṣe iranlọwọ fun tito nkan lẹsẹ.
  4. Ẹ̀fọ́: Ẹ̀fọ́ tẹ̀tẹ̀, úgú, ati ẹ̀fọ́ ewúro pese awọn vitamin pataki.
Ẹ̀wà rírò jẹ ọkan ninu awọn ounjẹ ajewebe ti o dun jùlọ ni Nigeria.
Ẹ̀wà rírò jẹ ọkan ninu awọn ounjẹ ajewebe ti o dun jùlọ ni Nigeria.Veg.ac · AI-generated illustration

What's still uncertain

Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ìfẹ́ sí Nigerian vegetarian food ń pọ̀ sí i láàárín àwọn ọmọ ilẹ̀ Nàìjíríà, àwọn ìbéèrè pàtàkì ṣì wà nípa bí a ṣe lè rí i dájú pé gbogbo ènìyàn, pàápàá jù lọ àwọn ọmọdé tí ara wọn ṣì ń dàgbà, ń rí Vitamin B12 tó pọ̀ tó nínú oúnjẹ tí kò ní ẹran. Gẹ́gẹ́ bí àjọ World Health Organization (WHO) ṣe sọ, Vitamin B12 ṣe pàtàkì fún ìlera iṣan ara àti ẹ̀jẹ̀, ṣùgbọ́n ó wọ́pọ̀ nínú àwọn oúnjẹ tí ó wá láti ọ̀dọ̀ ẹran. Nígbà tí a bá ń yẹra fún ẹran, a gbọ́dọ̀ wá ọ̀nà míràn láti rí àwọn oúnjẹ tí ó ní nǹkan yìí nínú, nítorí pé àìtó rẹ̀ lè fa ìṣòro ìlera tí ó lè wáyé láìròtẹ́lẹ̀.

A nílò ìwádìí jinlẹ̀ nípa bí a ṣe lè lo àwọn oúnjẹ àbínibí wa, bíi ẹ̀wà, àwọn ẹ̀fọ́ gbígbẹ, tàbí àwọn oúnjẹ tí a ti fi ọ̀nà ìbílẹ̀ pọn tàbí ṣètò, láti fi kún iye Vitamin B12 nínú oúnjẹ láìnílò àwọn oògùn àfikún tí ó gbowó lórí. Lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí, ọ̀pọ̀ àwọn onímọ̀ nípa oúnjẹ ń tẹnu mọ́ pé àwọn oúnjẹ abinibi wa bíi ẹ̀wà àti ẹgúsí ní orísìírísìí oúnjẹ aládùn, ṣùgbọ́n ìwádìí kan láti ọ̀dọ̀ FAO fi hàn pé àìní ìmọ̀ tó péye nípa àwọn ohun alààyè inú oúnjẹ lè fa àìtó àwọn oúnjẹ amọ́ra-ẹni. Nítorí náà, ó ṣe pàtàkì kí àwọn onímọ̀ nípa oúnjẹ àti àwọn olùṣe ìwádìí ní Nàìjíríà wá ọ̀nà láti ṣàgbékalẹ̀ àwọn ọ̀nà ìdánilẹ́kọ̀ọ́ tí yóò jẹ́ kí àwọn ìdílé lè mọ bí wọ́n ṣe lè pèsè oúnjẹ oníwéwé tó péye fún àwọn ọmọ wọn láìsí ẹ̀rù ìlera.

“Ounjẹ ti o da lori ọgbin ni agbara lati yi ilera gbogbo eniyan pada ati dinku ipa lori ayika.”

— EAT-Lancet Commission

What it means for you

Awọn ibeere ti o wọpọ

Ṣé oúnjẹ àjẹ̀wẹ́bẹ́ nínú àṣà wa wà?
Bẹẹni, ọpọlọpọ ounjẹ abinibi Nigeria jẹ ajewebe nipa ti ara, bii àkàrà, moin-moin, ẹ̀wà, ati ọpọlọpọ ẹ̀fọ́ rírò.
Bawo ni mo ṣe le gba amuaradagba to to?
O le gba amuaradagba to peye lati ẹ̀wà, ẹ̀gúsí, ọmí, ati awọn irugbin miiran ti a n lo ni Nigeria.
Ṣé oúnjẹ yìí kò ní ṣàìsàn?
Ounjẹ ajewebe ti o ni iwọntunwọnsi pẹlu ẹfọ, ẹ̀wà, ati ọkà n pese gbogbo nkan ti ara nilo fun ilera to dara.
Bawo ni mo ṣe le rọpo ẹran ninu ọbẹ?
O le lo olú (mushrooms), ẹ̀gúsí, tabi ẹ̀wà lati fi rọpo ẹran ninu ọbẹ rẹ.
Ṣé ó rọrùn láti jẹ́ àjẹ̀wẹ́bẹ́ ní Nàìjíríà?
Ó rọrùn pupọ nitori ọpọlọpọ awọn ounjẹ wa ni a ṣe pẹlu awọn ohun ọgbin gẹgẹbi ipilẹ.

Àwọn orísun àti kíkà síwájú

  1. WHO Global Nutrition Report — who.int
  2. FAO Food and Agriculture Organization — fao.org
  3. IPCC Climate Change and Land Report — ipcc.ch
  4. Nature Food Journal — nature.com