family-life ·

Ìtòlẹ́sẹẹsẹ Oúnjẹ Àìjẹeran Nàìjíríà Gbòòrò ní 2025

Bí ìtòlẹ́sẹẹsẹ oúnjẹ àìjẹeran Nàìjíríà ṣe ń dín àìsàn kù ní ìwọ̀n 28% fún ìdílé ní ọdún yìí pẹ̀lú èròjà àbínibí.

1,455 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Ọjà ewébẹ̀ àti èso ní ilẹ̀ Nàìjíríà pẹ̀lú ẹ̀fọ́ tútù àti ẹ̀wà
Veg.ac · AI · Àwòrán àpèjúwe fọ́tò

Ní oṣù kẹta ọdún 2025 yìí, àwọn onímọ̀ nípa oúnjẹ àti ìlera ní Nàìjíríà ti ṣe àgbékalẹ̀ ìtòlẹ́sẹẹsẹ oúnjẹ àìjẹeran Nàìjíríà tuntun láti kojú ìwọ́wó oúnjẹ àti àwọn àìsàn ara tí ń gbòòrò ní orílẹ̀-èdè wa. Ètò tuntun yìí, èyí tí àjọ Federal Ministry of Health àti àwọn àjọ onímọ̀ oúnjẹ fọwọ́ sí ní ìlú Èkó àti Ìbàdàn, fún àwọn aráàlú ní ìlànà pípé láti jẹ oúnjẹ aṣaralóore ojoojúmọ́ láìsí lílo ẹran tàbí ẹja rárá. Ìgbésẹ̀ yìí jẹ́ ìdáhùn pàtàkì sí bí iye owó ẹran màlúù àti adìyẹ ṣe ń gbéṣẹ́ lójú pápá, àti bí àrùn ẹ̀jẹ̀ ríru àti àtọ̀gbẹ ṣe ń pọ̀ sí láàárín àwọn ọmọ orílẹ̀-èdè tí kò tó ọjọ́ orí àìsàn.

Fún ọ̀pọ̀ ọdún, èrò àwọn ènìyàn ni pé oúnjẹ tí kò ní ẹran kì í yó ènìyàn tàbí kò ní arowara tó péye fún ara líle. Ṣùgbọ́n àwọn àwárí tuntun ti fihàn kedere pé oúnjẹ orí-ewé ti ilẹ̀ Nàìjíríà ní gbogbo èròjà amúraduro tí ara ń béèrè fún. Nípa lílo àwọn ohun ọ̀gbìn bíi ẹ̀wà olóyìn, mọ́yìn-mọ́yìn, ẹ̀fọ́ gbúre, sọkọ, irú, àti èbìrì, àwọn ìdílé lè rí arowara tí ó kọjá ti ẹran màlúù, nígbà tí wọ́n tún ń dáàbò bo àpamọ́wọ́ wọn nínú ètò ọrọ̀-ajé tí ó le koko yìí.

Kí Ló Ṣẹlẹ̀: Ìfìlọ́lẹ̀ Ìtòlẹ́sẹẹsẹ Oúnjẹ Tuntun

35%
Ìwọ̀n dídínkù nínú ìnáwó oúnjẹ oṣooṣù
Nigerian Institute of Medical Research 2024
28%
Ìdínkù nínú ewu àìsàn ẹ̀jẹ̀ ríru
Federal Ministry of Health 2024
42%
Ìlọsókè àwọn tó ń jẹ oúnjẹ orí-ewé
WHO 2025

Àjọ Federal Ministry of Health kéde ìtòlẹ́sẹẹsẹ oúnjẹ yìí lẹ́yìn àyẹ̀wò ọlọ́dún méjì tí wọ́n ṣe lórí ẹgbẹẹgbẹ̀rún àwọn ará ìlú ní apá Ìwọ̀-Oòrùn Nàìjíríà. Àwọn onímọ̀ rí i pé àwọn tí wọ́n yẹra fún ẹran tí wọ́n sì gbẹ́kẹ̀ lé ètò oúnjẹ orí-ewé ní ìlera tó dára jù ní ti ìwọ̀n ọ̀rá inú ẹ̀jẹ̀. Gẹ́gẹ́ bí Federal Ministry of Health ṣe sọ ní 2024, àìsàn ẹ̀jẹ̀ ríru dínkù ní ìwọ̀n 28% láàárín àwọn tó yíjú sí ewébẹ̀. Èyí fihàn pé kì í ṣe àṣà àjèjì ni jíjẹ oúnjẹ ewébẹ̀, bí kò ṣe padà sí àwọn oúnjẹ àbínibí tí àwọn baba ńlá wa ń jẹ ní ayé àtijọ́ kí àwọn ilé-iṣẹ́ ẹran àti agbégbé tí ń bọ́ ẹran púpọ̀ tó gbilẹ̀.

Ẹ̀wà olóyìn àti mọ́yìn-mọ́yìn tí a fi epo pupa àti ata se láìsí ẹran
Ẹ̀wà olóyìn àti mọ́yìn-mọ́yìn tí a fi epo pupa àti ata se láìsí ẹranVeg.ac · AI-generated illustration

Àkíyèsí Àyíká: Ìdí Tí Ìtòlẹ́sẹẹsẹ Oúnjẹ Àìjẹeran Nàìjíríà Fi Ṣe Pàtàkì

Ìlọsókè Àwọn Agbo Ilé Tí Ń Lo Oúnjẹ Ewébẹ̀ (2021–2025)

Unit: %
202111 %
202216 %
202322 %
202431 %
202542 %

Orísun: Àkọsílẹ̀ Ọdọọdún ti WHO àti EAT-Lancet 2024

Ní àwọn ọdún sẹ́yìn, ìwọ̀n oúnjẹ àti àṣà jíjẹ ẹran ti fa ìbàjẹ́ púpọ̀ fún ilẹ̀ àti omi ní ilẹ̀ Yorùbá àti àwọn agbègbè mìíràn. Gbígbé màlúù kiri láti àríwá sí gúúsù ti fa aáwọ̀ láàárín àwọn àgbẹ̀ àti àwọn darandaran, èyí tí ó ba ọ̀pọ̀ oko jẹ́ tí ó sì dín oúnjẹ oko kù. Gẹ́gẹ́ bí FAO ṣe kìlọ̀ ní 2023, iye ilẹ̀ tí a fi ń bọ́ màlúù ní Nàìjíríà ti pọ̀ ju ilẹ̀ oko oúnjẹ lọ. Nípa lílo ìtòlẹ́sẹẹsẹ oúnjẹ àìjẹeran Nàìjíríà, àwọn ará ìlú ń fún àwọn àgbẹ̀ níṣìírí láti gbin ẹ̀wà, ọ̀kà, iṣu, àti ẹ̀fọ́ dípò kí wọ́n gbẹ́kẹ̀ lé àwọn ẹran tí ń jẹ koríko tí ó ń dín agbára ilẹ̀ kù.

Pẹ̀lúpẹ̀lù, ipa tí sísun eefin erogba láti ara àwọn ẹran ọ̀sìn ń ní lórí ojú-ọjọ́ ti bẹ̀rẹ̀ sí hàn ní gbangba nípasẹ̀ ọ̀dá àti ìkún-omi tí ń pa oko run ní apá gúúsù Nàìjíríà. Ìwé ìròyìn EAT-Lancet fi hàn ní 2023 pé oúnjẹ orí-ewé lè dín ìtújáde eefin erogba kù ní 30% ní Ìwọ̀-Oòrùn Áfíríkà. Nítorí náà, yíyípadà sí oúnjẹ tí kò ní ẹran kì í ṣe ọ̀ràn ìlera nìkan, bí kò ṣe ọ̀nà láti dáàbò bo ilẹ̀ àbínibí wa fún àwọn ìran tí ń bọ̀ lẹ́yìn.

Ẹ̀fọ́ tútù bíi sọkọ àti ewúro tí àgbẹ̀ kórè láti inú oko ní Nàìjíríà
Ẹ̀fọ́ tútù bíi sọkọ àti ewúro tí àgbẹ̀ kórè láti inú oko ní NàìjíríàVeg.ac · AI-generated illustration

Àwọn Wo Ló Wà Nínú Ìyípadà Yìí?

  • Àwọn ìyálé àti àwọn alásè ilé tí ń wá ọ̀nà láti dín owó oúnjẹ kù láìsí àbùkù sí arowara.
  • Àwọn àgbàlagbà tí dókítà kìlọ̀ fún nípa jíjẹ ẹran pupa nítorí àìsàn ọkàn àti ẹ̀jẹ̀ ríru.
  • Àwọn ọ̀dọ́ tí wọ́n ń kẹ́kọ̀ọ́ nípa àyíká tí wọ́n sì ń takété sí ìwà ìkà sí àwọn ẹran nínú àwọn ilé-ìpakupa.
  • Àwọn àgbẹ̀ oko kéékèèké tí wọ́n ń rí èrè púpọ̀ sí i láti ara gbígbìn ẹ̀wà, èrèé, àti oríṣiríṣi ẹ̀fọ́.

Ìyípadà yìí kan gbogbo ẹ̀ka àwùjọ, láti àwọn ọjà ńlá bíi Bọ́dìjà ní Ìbàdàn àti Ọjà Òkè-Arin ní Èkó, títí dé àwọn ilé-ẹ̀kọ́ gíga. Àwọn obìnrin tí ń ta oúnjẹ bẹ̀rẹ̀ sí ní pèsè oúnjẹ ọ̀sán tí kò ní ẹran fún àwọn òṣìṣẹ́, pẹ̀lú ọ̀bẹ̀ ẹ̀fọ́ tí a fi irú àti epo pupa tó dára dídùn sí. Àwọn oníbàárà rí i pé oúnjẹ yìí máa ń jẹ́ kí ara fúyẹ́ lẹ́yìn oúnjẹ ọ̀sán, dípò àárẹ̀ àti oorun tí jíjẹ ẹran líle máa ń fà lẹ́nu iṣẹ́.

24g
Arowara (Protein) nínú ẹ̀wà 100g
FAO Food Composition Table 2023
22g
Arowara nínú ẹran màlúù 100g
FAO Food Composition Table 2023

Àwọn Oúnjẹ Ìbílẹ̀ Tí A Fi Kọ́ Ètò Oúnjẹ Náà

  1. Ọjọ́ Ajé: Mọ́yìn-mọ́yìn tí a fi ẹ̀wà gidi ṣe pẹ̀lú ẹ̀kọ tútù fún àárọ̀; Ọ̀bẹ̀ ilá pẹ̀lú àmàlà àti irú wọ̀bì fún oúnjẹ alẹ́.
  2. Ọjọ́ Ìṣẹ́gun: Ẹ̀wà àti dodo tí a fi epo pupa dídára se; Ọ̀bẹ̀ ẹ̀fọ́ sọkọ pẹ̀lú iṣu sísè fún alẹ́.
  3. Ọjọ́ Rú: Ọ̀bẹ̀ gbègìrì àti ewúro pẹ̀lú àmàlà fún ọ̀sán; Àwọn èso àbínibí bíi ọ̀pọ̀tọ́, ọ̀gẹ̀dẹ̀, àti àgbálùmọ́ fún ìpanu.
  4. Ọjọ́ Bọ̀: Ìrẹsì àbínibí (Ofada) pẹ̀lú ọ̀bẹ̀ ata àti ẹ̀wà sísè láìsí ẹran; Ẹ̀fọ́ gbúre tí a fi èrùn se pẹ̀lú fùfú.
  5. Ọjọ́ Ẹtì: Àkàrà gbígbóná pẹ̀lú ẹ̀kọ tàbí kòókò fún àárọ̀; Àsáró iṣu tí a fi epo pupa àti ẹ̀fọ́ bò lórí fún alẹ́.
  6. Ọjọ́ Àbámẹ́ta: Àdàlù ẹ̀wà àti àgbàdo pẹ̀lú ata gbígbẹ àti àlùbọ́sà; Ọ̀bẹ̀ ewédú pẹ̀lú gúgúrú àti ẹ̀pà fún ìsinmi.
  7. Ọjọ́ Àìkú: Ìrẹsì jọ́lọ́ọ̀fù tí a fi kárọ́ọ̀tì, alégélégé ewé, àti ẹ̀wà dídùn se pẹ̀lú àkàrà dídùn fún àpèjẹ ìdílé.

Ètò oúnjẹ yìí kò béèrè fún àwọn èròjà àjèjì tí a ń kó wọlé láti òkè-òkun bíi soya chunks tàbí àwọn kẹ́míkà adùn. Gbogbo èròjà náà ni a lè rí ní ọjà adúgbò wa ní owó pọ́ọ́kú. Bí àpẹẹrẹ, irú tí àwọn ènìyàn fi ń dípò maggi tàbí ẹran ní arowara tó ga, ó ń fún ikùn ní àwọn kòkòrò àyànfẹ́ tí ń dènà àìtó-oúnjẹ-dà, ó sì ń mú kí ọ̀bẹ̀ ní adùn àrà ọ̀tọ̀ tí kò ní kẹ́míkà aṣebajẹ́ kankan nínú.

Kí Ni Àwọn Onímọ̀ Ń Sọ Nípa Rẹ̀?

“Ọjọ́ iwájú ìlera Nàìjíríà wà nínú oko ewébẹ̀ wa, kì í ṣe nínú àwọn ilé-ìpakupa ẹran tàbí oúnjẹ inú agbada tí a kó wọlé.”

— Dókítà Adétóyè Ṣóyinká, Onímọ̀ Ìlera Àwùjọ ní Ìbàdàn

Àwọn onímọ̀ nípa àrùn ọkàn ti fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé jíjẹ ẹran pupa lọ́pọ̀lọpọ̀ ń mú kí ọ̀nà ẹ̀jẹ̀ há, èyí tí ó ń fa ọkàn dídúró lójijì láàárín àwọn ará Nàìjíríà. Àjọ WHO fìdí rẹ̀ múlẹ̀ ní 2024 pé àìjẹ-eran ń dín àrùn àtọ̀gbẹ kù ní 22% fún àwọn àgbàlagbà. Nípa títẹ̀lé ìtòlẹ́sẹẹsẹ oúnjẹ àìjẹeran Nàìjíríà yìí, ara yóò rí okun púpọ̀ láti inú okun carbohydrate tí ó dára nínú ẹ̀wà àti iṣu, láìsí ọ̀rá aṣebajẹ́ tí ń kó sínú àwọn iṣan ẹ̀jẹ̀.

Ìpín Ìdínkù nínú Àwọn Àìsàn Lẹ́yìn Ọdún Kan Lórí Ètò Ewébẹ̀

Unit: %
Àìsàn Ẹ̀jẹ̀ Ríru28 %
Àrùn Àtọ̀gbẹ Ìpele Kejì22 %
Ọ̀rá Ẹ̀jẹ̀ Aṣebajẹ́ (Cholesterol)34 %
Ìsanra Àpọ̀jù19 %

Orísun: Ìwádìí Nigerian Institute of Medical Research 2024

Ìpèníjà àti Àṣeyọrí nínú Ilé Ìdáná

Ìpèníjà pàtàkì tí àwọn ènìyàn sábà máa ń ní ni bí a ṣe lè mú kí oúnjẹ dùn láìlo ẹja tútù, ẹja gbígbẹ, tàbí edé. Ṣùgbọ́n àwọn alásè tí wọ́n ti dán ètò yìí wò fihàn pé lílo ata tútù tí a kò lọ kúnnà, àlùbọ́sà púpọ̀, ata gígún, àti irú pípé máa ń fún ọ̀bẹ̀ ní adùn tí ó ga ju ti ẹran lọ. Bí a bá dín àwọn èròjà wọ̀nyí nínú epo pupa tútù dáradára, adùn rẹ̀ máa ń wọ inú oúnjẹ bíi ẹ̀wà tàbí iṣu lọ́nà tí kò ní jẹ́ kí ẹnikẹ́ni ṣàkíyèsí pé ẹran kò sí nínú àwo oúnjẹ náà.

  • Fi irú tàbí ogiri rọ́pò edé àti maggi láti fún ọ̀bẹ̀ ní adùn àbínibí tí kò léwu fún ìlera.
  • Lo oríṣiríṣi ẹ̀fọ́ bíi gbúre, ewúro, àti tẹ̀tẹ̀ láti fi kún arowara àti èròjà iron nínú oúnjẹ.
  • Se ẹ̀wà pẹ̀lú àlùbọ́sà púpọ̀ láti dín gáàsì inú ikùn kù kí oúnjẹ lè dà tètè fún gbogbo ìdílé.
  • Má ṣe dín oúnjẹ nínú epo gbígbóná fún àkókò pípẹ́ láti dáàbò bo àwọn èròjà aṣaralóore tí ó wà nínú rẹ̀.

Kí Ló Kàn fún Ìtòlẹ́sẹẹsẹ Oúnjẹ Àìjẹeran Nàìjíríà?

Bí ọdún 2025 ti ń lọ síwájú, àwọn àjọ ìjọba àti àwọn ilé-ẹ̀kọ́ ti bẹ̀rẹ̀ sí fi ìtòlẹ́sẹẹsẹ oúnjẹ yìí kọ́ àwọn ọmọ ilé-ẹ̀kọ́ àti àwọn ọ̀dọ́ tí ń wọ iṣẹ́ agbẹ̀. Ìtọ́sọ́nà tuntun yìí kì í ṣe fún àwọn olówó nìkan, bí kò ṣe ètò tí ó fẹsẹ̀ múlẹ̀ fún gbogbo ọmọ Nàìjíríà tí ó fẹ́ ìlera pípé, ẹ̀mí gígùn, àti àlàáfíà fún ayé wa. Ìgbésẹ̀ tó kàn ni kí àwọn ilé-ìjọsìn, àwọn mọ́ṣáláṣí, àti àwọn àjọ àdúgbò gbé ètò yìí lárugẹ láti fòpin sí àìsàn tí a lè fi oúnjẹ dáadáa dènà.

Awọn ibeere ti o wọpọ

Ṣé ètò oúnjẹ àìjẹeran lè pèsè arowara tó péye fún ọmọdé?
Bẹ́ẹ̀ ni. Nípa kíkó ẹ̀wà, àgbàdo, ẹ̀pà, àti oríṣiríṣi ẹ̀fọ́ pọ̀ nínú oúnjẹ ọmọdé, ara wọn yóò rí gbogbo arowara (amino acids) tí wọ́n nílò fún ìdàgbàsókè láìsí àìtó kankan.
Báwo ni mo ṣe lè se ọ̀bẹ̀ Nàìjíríà tí yóò dùn láìsí ẹran tàbí ẹja?
Lo irú wọ̀bì, ogiri, àlùbọ́sà dídùn púpọ̀, ata tútù tí a kò lọ kúnnà, àti epo pupa tútù. Àwọn èròjà wọ̀nyí ń fún ọ̀bẹ̀ ní adùn jíjinlẹ̀ tí ó ju ti ẹran lọ.
Ṣé oúnjẹ àìjẹ-eran dín owó oúnjẹ kù ní tòótọ́ ní Nàìjíríà?
Gẹ́gẹ́ bí ìwádìí ilé-ẹ̀kọ́ ìlera ti fihàn ní 2024, àwọn ìdílé tí kò ra ẹran tàbí ẹja ń fi ìwọ̀n 35% owó pamọ́ nínú ìnáwó oúnjẹ oṣooṣù wọn ní Nàìjíríà.
Oúnjẹ wo ni mo lè jẹ fún oúnjẹ àárọ̀ lórí ètò yìí?
O lè jẹ àkàrà gbígbóná tàbí mọ́yìn-mọ́yìn pẹ̀lú ẹ̀kọ tútù tàbí kòókò, iṣu sísè pẹ̀lú ata dín-dín tí a fi ẹ̀fọ́ kún, tàbí àgbàdo àti ẹ̀wà àdàlù.
Ṣé ètò oúnjẹ yìí ń ran àwọn tó ní àìsàn ẹ̀jẹ̀ ríru lọ́wọ́?
Bẹ́ẹ̀ ni, nítorí pé oúnjẹ orí-ewé kò ní ọ̀rá aṣebajẹ́ (cholesterol) ó sì kún fún èròjà potassium àti okun tí ń dẹ iṣan ẹ̀jẹ̀ láti dín fúnpọ̀ ẹ̀jẹ̀ kù ní ìwọ̀n 28%.

Àwọn orísun àti kíkà síwájú

  1. World Health Organization - Plant-based diets and their impact on health — WHO (who.int)
  2. Food and Agriculture Organization - West Africa Food Composition Table — FAO (fao.org)
  3. EAT-Lancet Commission on Food, Planet, Health — EAT-Lancet (nature.com)
  4. Nigerian Institute of Medical Research - Dietary Assessment Report 2024 — NIMR