economics-labor ·

Oúnjẹ Àìlówó-lọ́wọ́ tí Ó Ń Ṣe Érè fún Ìlera

Wá àwọn oúnjẹ àìlówó-lọ́wọ́ tí ó ń ṣe érè fún ìlera ní Nàìjíríà tí kò ní ẹran, láti dín ìnáwó kù nípasẹ̀ àwọn ohun ọ̀gbìn ilẹ̀ wa.

900 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Ọjà tútù ní Nàìjíríà tí ó kún fún ẹ̀wà, ẹ̀fọ́ gbọ̀rọ̀, àti àwọn ohun àgbẹ̀
Veg.ac · AI · Àwòrán àpèjúwe fọ́tò

Wíwá oúnjẹ àìlówó-lọ́wọ́ tí ó ń ṣe érè fún ìlera ní Nàìjíríà kì í ṣe àlá tàbí ohun tí kò ṣeé ṣe. Ní àkókò tí gbobogbo nǹkan ń wọ́n gógó, yíyípadà sí oúnjẹ afunralókun tí kò ní ẹran tàbí ẹja jẹ́ ọ̀nà tààrà láti fi dọ́là pamọ́ kí a sì dènà àrùn gbogbo.

The argument: Oúnjẹ Àìlówó-lọ́wọ́ tí Ó Ń Ṣe Érè fún Ìlera Kò Fẹ́ Ẹran

Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn ní Nàìjíríà ló gbà gbọ́ pé láìsí ẹran màlúù, pọ̀mọ́, tàbí ẹja dídì nínú ọbẹ̀, oúnjẹ kò tíì pé tàbí kò lè fún ara lókun. Èrò yìí jẹ́ àṣìṣe ńlá tí ó ń ba àpamọ́wọ́ àti ìlera àwọn ará ìlú jẹ́ lójojúmọ́. Gẹ́gẹ́ bí ìwádìí láti ọwọ́ World Health Organization (WHO) ní ọdún 2021 ṣe fihàn, àwọn àrùn tí kì í ṣe àkóràn bíi àrùn ọkàn àti ẹ̀jẹ̀ ríru ń pọ̀ sí i ní Ìwọ̀ Oòrùn Áfíríkà nítorí ọ̀rá búburú tí ń bẹ nínú ẹran jíjẹ àti àwọn oúnjẹ tí a ti yí padà púpọ̀.

Ní àwọn ọjà wa bíi Bodija ní Ìbàdàn, Oyingbo ní Èkó, tàbí Ọjà Ọba ní Ìlọrin, àwọn oúnjẹ tí a gbìn láti ilẹ̀ wa ní àwọn èròjà aṣaralóore tí ó ga ju ẹran lọ ní gbogbo ọ̀nà. Ẹ̀wà olóyìn, sọ́yà bíìnì, ẹ̀wà funfun, ẹ̀fọ́ tẹ̀tẹ̀, sọkọ yọ̀kọ̀tọ̀, àti gbégìrì kún fún protein, èròjà iron, àti okun tí ń fọ inú lọ́nà tààrà. Oúnjẹ tí kò ní ẹran tàbí wàrà ń jẹ́ kí ènìyàn dín ìnáwó oúnjẹ kù láìsí pé ó ń fi ìlera rẹ̀ wewu.

Ìròyìn ọdún 2023 láti ọwọ́ EAT-Lancet Commission fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé jíjẹ oúnjẹ tí a fà yọ látinú ewébẹ̀ àti èso nìkan lè dín àwọn ikú tí kò tọ́ kù ní ìwọ̀n ogún nínú ọgọ́rùn-ún kárí ayé. Nígbà tí a bá fi owó tí a ń ná sórí ẹran pọ̀mọ́ tí kò ní èròjà aṣaralóore kankan ra ẹ̀wà tàbí ẹ̀fọ́, a ń gbé ìgbésẹ̀ pàtàkì fún àlàáfíà ìdílé wa àti ọjọ́ iwájú àwọn ọmọ wa.

Àwọn ẹ̀fọ́ tútù bíi tẹ̀tẹ̀ àti sọkọ ní ọjà ilẹ̀ Yorùbá tí ó kún fún èròjà aṣaralóore.
Àwọn ẹ̀fọ́ tútù bíi tẹ̀tẹ̀ àti sọkọ ní ọjà ilẹ̀ Yorùbá tí ó kún fún èròjà aṣaralóore.Veg.ac · AI-generated illustration

The strongest counter-argument: Àwọn Èrò Pé Ẹran Nìkan Ló Lè Fúnni Lókun

Àwọn alátakò lè sọ pé ní àwùjọ wa ní Nàìjíríà, àṣà àti ìbáṣepọ̀ ń bẹ lórí ẹran jíjẹ, àti pé èròjà bíi Vitamin B12 àti iron tí ń bẹ nínú ẹran màlúù àti ẹja kò rọrùn láti rí nínú àwọn ewébẹ̀ lásán. Wọ́n tún lè jiyàn pé oúnjẹ tí kò ní ẹran kì í yó ènìyàn bẹ́ẹ̀ kò sì dùn lẹ́nu fún àwọn ọmọkùnrin tàbí àwọn òṣìṣẹ́ tí ń ṣe iṣẹ́ agbára lójojúmọ́. Àwọn mìíràn tilẹ̀ gbà gbọ́ pé oúnjẹ àjèjì ni kí ènìyàn má jẹ ẹran, èyí tí àwọn olówó ilẹ̀ òkèèrè ń gbé lárugẹ láìronú nípa ipò tálákà ní Áfíríkà.

Ẹ̀wà funfun àti olóyìn ní àwọn àpò ọjà, orísun protein tí kò gba owó púpọ̀.
Ẹ̀wà funfun àti olóyìn ní àwọn àpò ọjà, orísun protein tí kò gba owó púpọ̀.Veg.ac · AI-generated illustration

Why it fails: Ẹ̀rí Fihàn Pé Ẹran Ń Ba Ìlera àti Àpamọ́wọ́ Jẹ́

Àsọyé yìí kò fẹsẹ̀ múlẹ̀ rárá nígbà tí a bá wo ìmọ̀ ìjìnlẹ̀ àti òtítọ́ nípa ọ̀rọ̀ ajé ilẹ̀ wa lónìí. Àwọn oúnjẹ ilẹ̀ Yorùbá láti ìbẹ̀rẹ̀ kò dá lórí ẹran jíjẹ púpọ̀; àwọn baba-ńlá wa gbẹ́kẹ̀lé ẹ̀wà, iṣu, àmàlà, àti oríṣiríṣi ẹ̀fọ́ tí a fi epo pupa àti èròjà ètùtù dídùn bọ́. Ẹran jíjẹ ní àjùjù jẹ́ àṣà àìpẹ́ yìí tí ó wọlé pẹ̀lú ọ̀làjú àti ìfẹ́ láti fi ipò ọrọ̀ hàn ní àwọn ayẹyẹ.

Nípa ti èròjà aṣaralóore, gbogbo èròjà iron àti calcium tí ara nílò wà nínú ẹ̀fọ́ bíi gbúre, ewúro, àti àwọn irúgbìn bíi ẹ̀gúsí. Gẹ́gẹ́ bí Our World in Data ṣe fihàn ní ọdún 2023, iye ilẹ̀ àti omi tí a ń lò láti tọ́ ẹran màlúù ní Nàìjíríà pọ̀ ní ìlọ́po mẹ́wàá ju èyí tí a ń lò fún gbígbin ẹ̀wà àti àgbàdo lọ, èyí sì ń fa ìforígbárí láàárín àwọn olùṣọ́-àgùntàn àti àwọn àgbẹ̀.

₦12,500
Ìnáwó Ẹran Màlúù fún Ọ̀sẹ̀ kan ní Nàìjíríà (Iye lórí)
National Bureau of Statistics (NBS) 2023
₦3,800
Ìnáwó Ẹ̀wà àti Ẹ̀fọ́ fún Ọ̀sẹ̀ kan
National Bureau of Statistics (NBS) 2023

Àpapọ̀ Èròjà Protein nínú 100 giramu ti Oúnjẹ (g)

Unit: g
Ẹ̀wà Sọ́yà36 g
Ẹran Màlúù26 g
Ẹ̀wà Olóyìn24 g
ẸjaGbígbẹ22 g
Pọ̀mọ́ (Kò ní èròjà)2 g

Orísun: Food and Agriculture Organization (FAO) Food Composition Database 2022

Ní àfikún, pọ̀mọ́ tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn ń ná owó lórí nítorí kò wọ́n tó ẹran màlúù kò ní èròjà kankan tí ó lè ran ara lọ́wọ́, bẹ́ẹ̀ sì ni àwọn oníṣòwò kan ń lo kẹ́míkà líle láti fi bọ́ awọ náà. Yíyípadà sí àwọn oúnjẹ ọ̀gbìn jẹ́ ọ̀nà kan ṣoṣo láti yẹra fún májèlé àti láti fi owó pamọ́.

What follows: Àwọn Ìgbésẹ̀ Láti Bẹ̀rẹ̀ Jíjẹ Àwọn Oúnjẹ Ọ̀gbìn

Bí a bá fẹ́ gbé ìgbésẹ̀ tó dunjú fún ìlera wa àti fún àpamọ́wọ́ wa nínú orílẹ̀-èdè Nàìjíríà lónìí, àwọn ìlànà wọ̀nyí ṣe pàtàkì láti tẹ̀lé:

  1. Fí ẹ̀wà tàbí sọ́yà rọ́pò ẹran nínú gbogbo ọbẹ̀ àti oúnjẹ ojúmọ́, bíi gbégìrì, mọ́í-mọ́í, tàbí àkàrà.
  2. Kó ẹ̀fọ́ tútù sínú oúnjẹ rẹ lójojúmọ́: jẹ́ kí sọkọ, tẹ̀tẹ̀, tàbí ewúro jẹ́ ìdajì àwokòtò rẹ nígbà gbogbo.
  3. Dín epo pupa àti iyọ̀ kù nígbà tí o bá ń se oúnjẹ, kí o sì lo èròjà àdánidá bíi àlùbọ́sà, ata, àti irú fún dídùn ọbẹ̀.
  4. Yẹra pátápátá fún pọ̀mọ́ àti ẹran jíjẹ lẹ́ẹ̀kan náà; fi àwọn irúgbìn bíi ẹ̀gúsí àti ẹ̀pà dípò wọn nínú oúnjẹ ọ̀sán.
  5. Ra àwọn ohun èlò oúnjẹ ní àkókò tí wọ́n pọ̀ ní ọjà láti dín ìnáwó kù síwájú sí i.

“Oúnjẹ tó dára jùlọ fún ìlera àti àpamọ́wọ́ wa kì í ṣe èyí tí a fi ẹran pọ̀mọ́ tàbí ẹja dídì kún un, bí kò ṣe èyí tí a fà yọ látinú ilẹ̀ wa pẹ̀lú ìmọ̀ àti ọgbọ́n.”

— Ọ̀jọ̀gbọ́n Ayọ̀délé Babalọlá, Akọ́mọlẹ́kọ̀ọ́ Ìmọ̀ Ìlera Ilẹ̀ Yorùbá

Awọn ibeere ti o wọpọ

Àwọn oúnjẹ wo ló rọrùn jù láti jẹ ní Nàìjíríà tí kò gbówó púpọ̀?
Ẹ̀wà olóyìn, gbégìrì, ẹ̀fọ́ tẹ̀tẹ̀, sọkọ, mọ́í-mọ́í, àti àkàrà jẹ́ àwọn oúnjẹ tí kò wọ́n tí wọ́n sì kún fún gbogbo èròjà tí ara nílò láìsí ẹran.
Ṣé ènìyàn lè gba gbogbo protein tí ó nílò láìjẹ ẹran tàbí ẹja?
Bẹ́ẹ̀ ni, ẹ̀wà sọ́yà, ẹ̀wà ilẹ̀, ẹ̀gúsí, àti àwọn irúgbìn mìíràn ní èròjà protein tó pọ̀ ju ẹran màlúù lọ, wọ́n sì dára fún ìlera ọkàn.
Báwo ni mo ṣe lè dín ìnáwó oúnjẹ kù lójojúmọ́ ní Nàìjíríà?
Ọ̀nà tó dára jù ni láti yẹra fún ríra ẹran àti pọ̀mọ́ ní ọjà, kí o sì fi owó náà ra àwọn ẹ̀wà, ẹ̀fọ́, àti èso tí a gbìn ní ilẹ̀ wa.
Ṣé pọ̀mọ́ ní èròjà aṣaralóore nínú?
Rárá, pọ̀mọ́ kò ní èròjà protein tàbí àwọn èròjà aṣaralóore pàtàkì kankan, ó kàn ń gba owó kúrò ní àpamọ́wọ́ lásán ni.
Oúnjẹ ọ̀gbìn wo ló dára jù fún àwọn tó ní àrùn ẹ̀jẹ̀ ríru?
Àwọn ẹ̀fọ́ bíi ewúro, tẹ̀tẹ̀, gbúre, àti oúnjẹ tí kò ní epo púpọ̀ tàbí iyọ̀ púpọ̀ ló dára jùlọ fún ìsọ̀kalẹ̀ ẹ̀jẹ̀ ríru.

Àwọn orísun àti kíkà síwájú

  1. Food and Agriculture Organization (FAO) - Plant-based diets and health in Africa — FAO fao.org
  2. World Health Organization (WHO) - Noncommunicable diseases country profiles — WHO who.int
  3. EAT-Lancet Commission on Food, Planet, Health — The Lancet eatforum.org
  4. Our World in Data - Environmental Impacts of Food Production — Our World in Data ourworldindata.org