economics-labor ·

Ewéko Ọ̀wàrà: Anfani àti Ìdánilójú

Ṣe ìgbesí ayé ewéko gbogbo ni ọ̀nà tó dára jù láti jẹ́ kí ara le tàbí kò jẹ́? Ṣàwárí àwọn anfani àti ìṣòro tí ó wà nínú rẹ̀.

1,111 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Obìnrin ará Nàìjíríà tó n ṣètò oúnjẹ ewéko pẹ̀lú àwọn ohun ọ̀gbìn ilẹ̀
Veg.ac · AI-generated illustration

Ìgbésí ayé ewéko gbogbo, èyí tí a tún mọ̀ sí ìgbésí ayé tí ó dá lórí ohun ọ̀gbìn, ti di ohun tí ọ̀pọ̀ ènìyàn ń gbìyànjú láti tẹ̀ lé, pàápàá jù lọ láàárín àwọn tó fẹ́ kí ara wọn le tàbí tí wọ́n fẹ́ kí ayé wọn dára sí i. Ní Nàìjíríà àti àwọn ibòmíràn ní Àgbègbè Ìwọ̀ Oòrùn Áfíríkà, níbi tí a ti ní àwọn oúnjẹ àgbàyanu bíi ẹ̀wà, ọ̀kọ̀, ìbèpe, àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ ohun ọ̀gbìn mìíràn, ìyípadà sí ìgbésí ayé ewéko gbogbo lè jẹ́ ohun tí ó rọrùn tàbí tí ó ṣòro, gẹ́gẹ́ bí ipò tí ènìyàn wà àti ìlànà àṣà. Àpilẹ̀kọ yìí yóò wo àwọn anfani tí ó wà nínú ìgbésí ayé ewéko gbogbo àti àwọn ìṣòro tí ó tún wà nínú rẹ̀, kí a sì lè mọ̀ bóyá ó jẹ́ ọ̀nà tó dára fún gbogbo ènìyàn.

Àwọn Anfani Tí Ewéko Gbọ̀ǹgàn Fi Ń Fúnni

  1. Ìlera Ọkàn àti Ara Dídáradára: Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìwádìí ló fi hàn pé àwọn tó máa ń jẹ ewéko gbogbo ní ewu díẹ̀ sí àrùn ọkàn, àtọ̀kejì, àti àwọn àrùn mìíràn tí ó jẹ mọ́ wíwà ìwọ̀n ara.
  2. Ìdínkù Ìdọ̀tí Ayé: Ẹ̀rọ̀ ìṣàfẹ́fẹ́ tí àwọn ẹranko máa ń mú jáde, bíi methane, tí wọ́n sì ń fi ṣààmú afẹ́fẹ́ ayé, lè dín kù púpọ̀ bí ènìyàn bá ń jẹ ewéko gbogbo.
  3. Ìgbóhùn Ìlera Àwọn Ènìyàn: Ọ̀pọ̀lọpọ̀ oúnjẹ ewéko ní àwọn èròjà bíi vitamin, mineral, àti àwọn ohun tí ó lè jà fún àrùn (antioxidants), tí wọ́n sì máa ń mú kí ara le.
  4. Ìrànlọ́wọ́ fún Ọ̀rọ̀ Ẹ̀kọ́ Ẹ̀ranko: Fún àwọn tí wọ́n bẹ̀rù ìyà jẹ àwọn ẹranko, ìgbésí ayé ewéko gbogbo jẹ́ ọ̀nà láti yẹra fún ìwà ìkà sí àwọn ẹranko.

Ní Nàìjíríà, àwọn oúnjẹ bíi ẹ̀wà, ọ̀kọ̀, àti ìbèpe tí a fi ń ṣe àkàrà tàbí àmàlà jẹ́ àwọn oúnjẹ ewéko tí ó gbajúmò tí wọ́n sì ní àwọn èròjà tí ara fẹ́. Bí a bá lè fi àwọn oúnjẹ yìí pọ̀ mọ́ àwọn ohun ọ̀gbìn mìíràn bí i gbẹ̀gẹ̀, ìsẹ́, àti àwọn èso tí a gbìn sílẹ̀, a lè ní oúnjẹ tí ó lágbára tí ó sì tún jẹ́ kí ara le.

Àpẹẹrẹ oúnjẹ ewéko kan tí a ṣe láti inú àwọn ohun èlò ilẹ̀ Áfíríkà.
Àpẹẹrẹ oúnjẹ ewéko kan tí a ṣe láti inú àwọn ohun èlò ilẹ̀ Áfíríkà.Veg.ac · AI-generated illustration

Ìlera Ọkàn àti Ìdínkù Àrùn

Àwọn ìwádìí tí a ṣe láti ọdún 2019 wá ti fi hàn pé ìgbésí ayé ewéko gbogbo lè dín ewu àrùn ọkàn kù ní ìgbà mẹ́ta ju àwọn tí kì í jẹ ewéko lọ. Èyí jẹ́ nítorí pé oúnjẹ ewéko ní àwọn ohun tí ó lè dín wíwà ìwọ̀n ara kù, bíi fiber, àti pé ó ní àwọn ohun tí ó lè jà fún àrùn (antioxidants) tí ó sì máa ń ṣèrànlọ́wọ́ láti mú kí ara le.

30%
Ìdínkù ewu àrùn ọkàn
Our World in Data (2021)
25%
Ìdínkù ewu àtọ̀kejì
The Lancet (2022)

Ìpàǹtán Ayé

Ìdọ̀tí tí ilé-iṣẹ́ ẹran-ọ̀sin máa ń dá sí ayé jẹ́ ohun tí ó pọ̀ gan-an. Ẹ̀rọ̀ bíi methane àti carbon dioxide tí wọ́n máa ń mú jáde máa ń mú kí ojú ayé gbóná. Ìwádìí kan tí Ìgbìmọ̀ Àgbáyé lórí Ìyípadà Ojú Ayé (IPCC) ṣe fi hàn pé ìdínkù jíjẹ ẹran lè dín ìdọ̀tí tí ènìyàn máa ń dá sí ayé kù ní ìgbà mẹ́ta sí mẹ́rin.

Ìwọ̀n Ìdọ̀tí tí A Ń Dá sí Ayé Lati Ìgbésí Ayé Ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀

Unit: kg CO2e per capita/year
Ẹran-ọ̀sin7,000 kg CO2e/capita/year
Ìgbésí ayé Ewéko Gbọ̀ǹgàn2,500 kg CO2e/capita/year

Àwọn iye yìí jẹ́ ìwòye àti pé wọ́n lè yàtọ̀ gẹ́gẹ́ bí ìwádìí ṣe rí.

Àwọn Ìṣòro Tí Ewéko Gbọ̀ǹgàn Fi Ń Hùwà

  1. Àìríwájú Oúnjẹ Tí Ó Lárá: Ní àwọn agbègbè kan, ó lè ṣòro láti rí àwọn oúnjẹ ewéko tí ó ní àwọn èròjà bíi Vitamin B12, Vitamin D, irin, àti calcium.
  2. Ìṣòro Ọ̀rọ̀ Ẹ̀kọ́ àti Àṣà: Ọ̀pọ̀ ènìyàn ni a ti kọ́ láti máa jẹ ẹran, àti pé ó lè ṣòro láti yí ìwà àṣà padà.
  3. Àwọn Ìṣòro Pẹ̀lú Ọ̀rọ̀ Ẹ̀kọ́ Ẹ̀ranko: Bí a bá kọ̀ láti jẹ ẹran, ó lè ní ipa lórí àwọn àgbẹ̀ tí wọ́n ń ṣòwò ẹran.
  4. Ìgbóná Ayé àti Ìwà Ọ̀tọ̀: Ọ̀pọ̀lọpọ̀ oúnjẹ ewéko tí a ń jẹ lónìí ni a máa ń gbìn sílẹ̀ pẹ̀lú ìlànà tí ó lè mú kí ìgbóná ayé pọ̀ sí i.

Ní àwọn ọjà ilẹ̀ Nàìjíríà, ó lè rọrùn láti rí àwọn ohun ọ̀gbìn bí i ìsẹ́, gbẹ̀gẹ̀, àti àwọn èso. Ṣùgbọ́n, àwọn oúnjẹ bíi tofu, tempeh, tàbí àwọn oúnjẹ tí a fi wáà ṣe tí wọ́n jẹ́ ewéko gbogbo, lè ṣòro láti rí tàbí wọ́n máa ń wá láti òkè òkun, tí ó sì máa ń jẹ́ olówó iyebíye.

Ìṣòro Ọ̀rọ̀ Ẹ̀kọ́ Ẹ̀ranko àti Ìpàǹtán Ọ̀rọ̀ Ajé

Ní àwọn agbègbè kan ní Nàìjíríà, ẹran jẹ́ orísun ọ̀rọ̀ ajé fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn. Ẹran àgùtàn, màlúù, àti adìyẹ ni a máa ń tà ní ọ̀pọ̀lọpọ̀. Bí ènìyàn bá kọ̀ láti jẹ ẹran, ó lè ní ipa lórí àwọn àgbẹ̀ àti àwọn tí wọ́n ń ṣòwò ẹran. Ó ṣe pàtàkì láti wo bí a ṣe lè ràn wọ́n lọ́wọ́ láti yí sí iṣẹ́ mìíràn tí ó jẹ mọ́ ohun ọ̀gbìn tàbí àwọn iṣẹ́ mìíràn.

Ìgbóná Ayé àti Ìwà Ọ̀tọ̀

Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ìgbésí ayé ewéko gbogbo lè dín ìdọ̀tí ayé kù, kò túmọ̀ sí pé gbogbo oúnjẹ ewéko ni ó dára fún ayé. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ oúnjẹ tí a ń gbìn sílẹ̀ lónìí, bíi ọ̀pọ̀lọpọ̀ agbègbè tí a fi ń gbìn Soya, ni a máa ń fi àwọn ohun èlò ìgbóná ayé (agrochemicals) sílẹ̀ tí ó sì máa ń ba ilẹ̀ jẹ́. Ìwádìí kan tí a ṣe ní ọdún 2023 fi hàn pé ó ṣe pàtàkì láti wo bí a ṣe ń gbìn ohun ọ̀gbìn wa kí ó má ba à ba ayé jẹ́.

10.2 bilionu metric tonnes
Ìwọ̀n ìdọ̀tí tí a máa ń dá sí ayé fún gbogbo oúnjẹ
Nature Food (2023)
73%
Ìdínkù tí a lè ṣe nípa jíjẹ ewéko gbogbo
Nature Food (2023)

Ìgbésí Ayé Ewéko Gbọ̀ǹgàn: Ìdájọ́ Tòótọ́

Ìdájọ́ tí ó tọ́ nípa ìgbésí ayé ewéko gbogbo ni pé ó jẹ́ ọ̀nà tí ó lè mú ìlera dáradára wá, tí ó sì lè ràn lọ́wọ́ láti dín ìdọ̀tí ayé kù. Ṣùgbọ́n, kò jẹ́ ọ̀nà tí ó rọrùn fún gbogbo ènìyàn, nítorí àwọn ìṣòro tí ó wà nínú rẹ̀, bíi àìríwájú oúnjẹ tí ó tún mọ̀, àti ìṣòro ọ̀rọ̀ ajé fún àwọn kan. Ó ṣe pàtàkì láti máa wo àwọn oúnjẹ tí a ń jẹ, kí a sì máa fi àwọn ohun tí ara fẹ́ sílẹ̀, kí a sì máa fi àwọn ohun tí ó dára fún ayé sí i. Ìyípadà sí ìgbésí ayé ewéko gbogbo gbọ́dọ̀ jẹ́ ohun tí a ṣe pẹ̀lú ìmọ̀ tòótọ́ àti ìgbekalẹ̀ tó tọ́.

Ìgbésí ayé ewéko gbogbo kì í ṣe ọ̀nà kan ṣoṣo fún ìlera; ó ṣe pàtàkì láti máa fi àwọn ohun tí ara fẹ́ sílẹ̀.

Dr. Adekunle Bello, Olùkọ́ nípa Ọ̀rọ̀ Ìlera

Ìwọ̀n Ìdọ̀tí tí A Ń Dá sí Ayé Lati Ìgbésí Ayé Ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀

Unit: kg CO2e per capita/year
Ẹran-ọ̀sin7,000 kg CO2e/capita/year
Ìgbésí ayé Ewéko Gbọ̀ǹgàn2,500 kg CO2e/capita/year

Àwọn iye yìí jẹ́ ìwòye àti pé wọ́n lè yàtọ̀ gẹ́gẹ́ bí ìwádìí ṣe rí. Orísun: Our World in Data (2021).

Àwọn Ìbéèrè Tí Wọ́n Ń Bèèrè

Sources & further reading

  1. Our World in Dataourworldindata.org
  2. The Lancetthelancet.com
  3. Nature Foodnature.com/natfood
  4. Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)ipcc.ch