wildlife-oceans ·

10 Ẹ̀wà ti Ọ̀gbìn Alágbára Lára

Kọ́ ẹ́kọ́ nípa 10 irú ẹ̀wà pàtàkì ti ilẹ̀ Nàìjíríà tí wọ́n múra tán láti jẹ́ adarí nínú oúnjẹ aláràwẹ́wẹ́ tó ní ìlera.

1,012 ọ̀rọ̀ · Àròkọ ojoojúmọ́ Veg.ac
Ọjà Yorùbá pẹ̀lú àwọn ẹ̀wà àti ẹ̀wà tí wọ́n ṣe àwọ̀.
Veg.ac · AI-generated illustration

Ní Nàìjíríà, níbi tí àṣà oúnjẹ wa ti jẹ́ ọ̀lọ́rọ̀ tó sì ní àwọn ohun àmúṣagbára tí wọ́n fi ń ṣàgbékalẹ̀ oúnjẹ, àwọn ẹ̀wà ti ń jẹ́ orísun oúnjẹ pàtàkì fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọ̀rúndún. Ṣùgbọ́n nígbà tí a bá wo iye àwọn ènìyàn tó ń lọ sí ìgbésí ayé aláràwẹ́wẹ́ tàbí tí wọ́n ń kéré sí oúnjẹ tí ó ní ẹran díẹ̀, àwọn ẹ̀wà yìí túbọ̀ di pàtàkì sí i. Kí ni ó fi jẹ́ pé àwọn ẹ̀wà 10 yìí ni a ti yan gẹ́gẹ́ bí àwọn tí ó ní agbára láti múra oúnjẹ aláràwẹ́wẹ́ tó dára sílẹ̀, tó sì ní ìlera, tí wọ́n sì lè jẹ́ orísun ìrètí fún ìlera àti ìdàgbàsókè fún àwọn ènìyàn Nàìjíríà?

1. Ẹ̀wà Àgbàdo (Cowpea)

Ẹ̀wà àgbàdo, tí a mọ̀ sí 'Ewa Agbado' ní Yorùbá, jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ẹ̀wà tí ó gbajúmọ̀ jùlọ ní Nàìjíríà. Ó jẹ́ orísun protein, carbohydrate, àti àwọn òmìnira tí ara nílò. Ó tún jẹ́ orísun ìsòyà tó gajúmọ̀, tí ó sì ṣeé ṣe láti ràn wá lọ́wọ́ láti fi dín àrùn ọkàn àti àrùn àtọ̀gbẹ. Wọ́n lè fi ṣe oúnjẹ bí Àkàrà, Mọ́in-móin, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí omi ìsòyà.

24g
Iye Protein nínú 100g Ẹ̀wà Àgbàdo
National Agency for Food and Drug Administration and Control (NAFDAC)
15g
Iye Ìsòyà nínú 100g Ẹ̀wà Àgbàdo
Nourishing Nigeria Initiative

2. Ẹ̀wà Bùrèèkì (Black-eyed Peas)

Ẹ̀wà bùrèèkì, tí a tún mọ̀ sí 'Ewa Olóyìí' tàbí 'Ewa Irunmole' ní Yorùbá, jẹ́ orísun ìsòyà tó dára, tí ó sì ní àwọn òmìnira àti àwọn èròjà mìíràn tí ara nílò. Ó jẹ́ orísun tí ó dára fún ìlera ọkàn àti ìdarí oúnjẹ. Àwọn ènìyàn lè fi ṣe oúnjẹ bí Àkàrà, Ẹ̀wà Àmálà, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí buredi.

Ẹ̀wà bùrèèkì tí a sè pẹ̀lú àgbàdo, oúnjẹ àṣà Yorùbá.
Ẹ̀wà bùrèèkì tí a sè pẹ̀lú àgbàdo, oúnjẹ àṣà Yorùbá.Veg.ac · AI-generated illustration

3. Ẹ̀wà Àlìkò (Pigeon Peas)

Ẹ̀wà àlìkò, tí a mọ̀ sí 'Ewa Alikò' tàbí 'Ewa Okò' ní Yorùbá, jẹ́ orísun protein àti carbohydrate tó dára. Ó ní àwọn òmìnira tí ó ṣe pàtàkì fún ìlera àti ìdàgbàsókè ara. Wọ́n lè fi ṣe oúnjẹ bí Ẹ̀wà Àmálà, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí buredi.

4. Ẹ̀wà Àlùbọ́sà (Soybeans)

Ẹ̀wà àlùbọ́sà, tí a mọ̀ sí 'Ewa Alubosa' tàbí 'Soya' ní Yorùbá, jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ẹ̀wà tó ní ohun àmúṣagbára jùlọ. Ó ní gbogbo àwọn amino acids tí ara nílò, tí ó sì jẹ́ orísun protein tó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn tí ó dára jùlọ. Wọ́n lè fi ṣe oúnjẹ bí omi ìsòyà, ẹ̀wà àmálà, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí buredi. Ó jẹ́ orísun tí ó dára fún ìlera ọkàn àti dídá àrùn àtọ̀gbẹ lọ́wọ́.

Ipò ti Ìsòyà nínú Àwọn Ẹ̀wà Pàtàkì

Unit: %
Ẹ̀wà Àgbàdo15
Ẹ̀wà Bùrèèkì12
Ẹ̀wà Àlìkò10
Ẹ̀wà Àlùbọ́sà36

Iye ìsòyà nínú 100g ti ẹ̀wà, dá lórí àwọn àtẹ̀jáde láti FoodData Central (USDA).

5. Ẹ̀wà Ẹ̀rọ̀ (Bambara Groundnuts)

Ẹ̀wà ẹ̀rọ̀, tí a mọ̀ sí 'Ewa Eru' tàbí 'Okpa' ní Yorùbá, jẹ́ orísun protein àti carbohydrate tó dára. Ó ní àwọn òmìnira tí ó ṣe pàtàkì fún ìlera àti ìdàgbàsókè ara. Wọ́n lè fi ṣe oúnjẹ bí Ẹ̀wà Àmálà, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí buredi. Okpa jẹ́ oúnjẹ àṣà tí wọ́n máa ń tà ní òpópónà tí ó sì gbajúmọ̀ ní Nàìjíríà.

Àwọn ẹ̀wà lè jẹ́ orísun oúnjẹ tó dára fún ìlera àti ìdáàbòbò ayé.

Dr. Adekunle Olúwálé, Onímọ̀ nípa Ọ̀gbìn

6. Ẹ̀wà Ẹ̀rùwà (Hyacinth Beans)

Ẹ̀wà ẹ̀rùwà, tí a mọ̀ sí 'Ewa Eruwa' tàbí 'Lablab Beans' ní Yorùbá, jẹ́ orísun protein àti carbohydrate tó dára. Ó ní àwọn òmìnira tí ó ṣe pàtàkì fún ìlera àti ìdàgbàsókè ara. Wọ́n lè fi ṣe oúnjẹ bí Ẹ̀wà Àmálà, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí buredi. Wọ́n tún ní agbára láti mú ilẹ̀ dáradára sílẹ̀.

23g
Iye Protein nínú 100g Ẹ̀wà Ẹ̀rùwà
African Journal of Food Science
8g
Iye Ìsòyà nínú 100g Ẹ̀wà Ẹ̀rùwà
Nigerian Institute of Food Science and Technology

7. Ẹ̀wà Ẹ̀yìn (Chickpeas)

Ẹ̀wà ẹ̀yìn, tí a mọ̀ sí 'Ewa Eyin' tàbí 'Chana' ní Yorùbá, jẹ́ orísun protein àti carbohydrate tó dára. Ó ní àwọn òmìnira tí ó ṣe pàtàkì fún ìlera àti ìdàgbàsókè ara. Wọ́n lè fi ṣe oúnjẹ bí Ẹ̀wà Àmálà, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí buredi. Hummus, oúnjẹ tí ó gbajúmọ̀ láti Aringbungbun Òkun, ni a fi ẹ̀wà ẹ̀yìn ṣe.

8. Ẹ̀wà Ọ̀kọ̀ (Broad Beans)

Ẹ̀wà ọ̀kọ̀, tí a mọ̀ sí 'Ewa Oko' tàbí 'Fava Beans' ní Yorùbá, jẹ́ orísun protein àti carbohydrate tó dára. Ó ní àwọn òmìnira tí ó ṣe pàtàkì fún ìlera àti ìdàgbàsókè ara. Wọ́n lè fi ṣe oúnjẹ bí Ẹ̀wà Àmálà, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí buredi. Wọ́n tún lágbára láti mú ilẹ̀ dáradára sílẹ̀.

Àwọn Ẹ̀wà Pàtàkì fún Oúnjẹ Aláràwẹ́wẹ́

Unit: g / 100g
Ẹ̀wà Àgbàdo (Protein)24
Ẹ̀wà Bùrèèkì (Protein)21
Ẹ̀wà Àlùbọ́sà (Protein)36
Ẹ̀wà Ẹ̀yìn (Protein)19

Iye protein nínú 100g ti ẹ̀wà, dá lórí àwọn àtẹ̀jáde láti FoodData Central (USDA).

9. Ẹ̀wà Àdùn (Lentils)

Ẹ̀wà àdùn, tí a mọ̀ sí 'Ewa Adun' tàbí 'Lentils' ní Yorùbá, jẹ́ orísun protein àti carbohydrate tó dára. Ó ní àwọn òmìnira tí ó ṣe pàtàkì fún ìlera àti ìdàgbàsókè ara. Wọ́n lè fi ṣe oúnjẹ bí Ẹ̀wà Àmálà, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí buredi. Wọ́n tún lágbára láti mú ilẹ̀ dáradára sílẹ̀.

10. Ẹ̀wà Ẹ̀wà (Peanuts)

Ẹ̀wà ẹ̀wà, tí a mọ̀ sí 'Ewa Ewa' tàbí 'Groundnuts' ní Yorùbá, jẹ́ orísun protein àti ọ̀rá tó dára. Wọ́n ní àwọn òmìnira tí ó ṣe pàtàkì fún ìlera àti ìdàgbàsókè ara. Wọ́n lè fi ṣe oúnjẹ bí Èròńù, tàbí kí wọ́n fi sí sínú àwọn oúnjẹ bí buredi. Wọ́n tún lágbára láti mú ilẹ̀ dáradára sílẹ̀.

Ìparí Ọ̀rọ̀: Agbára Ẹ̀wà fún Ìlera àti Ayé

Àwọn ẹ̀wà 10 yìí jẹ́ orísun oúnjẹ tó dára, tó sì ní ìlera, tí ó sì ṣeé ṣe láti múra oúnjẹ aláràwẹ́wẹ́ tó dára sílẹ̀ fún àwọn ènìyàn Nàìjíríà. Wọ́n tún ṣeé ṣe láti ran ilẹ̀ àti ayé lọ́wọ́, tí wọ́n sì lè jẹ́ orísun owó fún àwọn àgbẹ̀. Nígbà tí a bá ń wá ọ̀nà láti mú ìlera àti ìdàgbàsókè wá sí orílẹ̀-èdè wa, àwọn ẹ̀wà yìí jẹ́ ohun tí a kò gbọ́dọ̀ gbàgbé.

Frequently asked questions

Kí ni àwọn ẹ̀wà tí ó dára jùlọ fún oúnjẹ aláràwẹ́wẹ́ Nàìjíríà?
Àwọn ẹ̀wà àgbàdo, bùrèèkì, àlùbọ́sà, àti ẹ̀yìn ni wọ́n jẹ́ orísun protein àti ìsòyà tó dára jùlọ fún oúnjẹ aláràwẹ́wẹ́ ní Nàìjíríà. Wọ́n tún ní àwọn òmìnira tí ara nílò.
Báwo ni àwọn ẹ̀wà ṣe lè ràn mí lọ́wọ́ láti máa jẹun tó dára sí i?
Àwọn ẹ̀wà jẹ́ orísun protein, ìsòyà, àti àwọn òmìnira tí ó ṣe pàtàkì. Wọ́n lè ràn ọ́ lọ́wọ́ láti dín àrùn ọkàn, àrùn àtọ̀gbẹ, àti àrùn mìíràn lọ́wọ́.
Ṣé àwọn ẹ̀wà lè ran ilẹ̀ Nàìjíríà lọ́wọ́?
Bẹ́ẹ̀ ni. Àwọn ẹ̀wà máa ń mú nitrogen sínú ilẹ̀, èyí tí ó mú kí ilẹ̀ jẹ́ onírẹ̀lẹ̀ àti onírọ̀bítì. Wọ́n tún máa ń lo omi díẹ̀ ju àwọn ohun ọ̀gbìn mìíràn lọ.
Kí ni 'Ewa Agbado' ní èdè Gẹ̀ẹ́sì?
'Ewa Agbado' ní èdè Yorùbá dúró fún 'Cowpea' ní èdè Gẹ̀ẹ́sì. Ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ẹ̀wà tí ó gbajúmọ̀ jùlọ ní Nàìjíríà.
Báwo ni mo ṣe lè fi àwọn ẹ̀wà sí oúnjẹ mi ojoojúmọ́?
Fi àwọn ẹ̀wà sí sínú buredi, sáláàdì, tàbí fi wọ́n ṣe oúnjẹ ìrọ̀lẹ́. Wá àwọn ohun ìbílẹ̀ Yorùbá tí wọ́n fi ẹ̀wà ṣe bí Àkàrà, Mọ́in-móin, Ẹ̀wà Àmálà, Okpa, tàbí Èròńù.

Sources & further reading

  1. National Agency for Food and Drug Administration and Control (NAFDAC)NAFDAC
  2. FoodData Centralhttps://fdc.nal.usda.gov/
  3. African Journal of Food ScienceAcademic Journals
  4. Nigerian Institute of Food Science and TechnologyNIFST