Pira ka'aguy ñemongu'i: Ñande yguasu rembi'u oñeme'ẽva mymbakuérape
Pe pira ka'aguy ñemongu'i ombotyvy ñande yvy ha ysyrykuéra rekove, ha péva ombotyvy ñande planeta rembikuaa.

Ñaime jave peteĩ tupão guasúicha ojehecháva pe yguasu mboypýri, sapy'ánte ndajajepy'amongetái mba'épa oñeñongatu umi ýpe. Ára ha ára, hetaiterei pira michĩva ojeity hikuái rred guasúpe, ndaha'éi yvypóra rembi'urã, ha'e katu oñemongu'i hag̃ua. Ko tembiapo, ojekuaáva 'fishmeal' (pira ku'i) ramo, ha'e peteĩ mba'e oñeñongatúva ha katu tuichaiterei omoheñóiva jejopy vai pe yvypóra rembi'u apopyrãme. Oje'e ningo pe pira ñemongu'i ha'eha peteĩ 'solución' oñeme'ẽ hag̃ua proteína pira ambue oñeñangarekóvape koral-pe (aquaculture) ha avei vaka ha kure rembi'urãme. Jepémo upéicha, ko tembiapo omondasavy hína ñande yguasu ha omboyke pe tekojoja tembi'u rehegua.
Mba'e piko pe pira ku'i ha mba'érepa oñeñe'ẽ va'erã hese
Pe pira ku'i ha pe aceite ojejapóva pira ka'aguygui ha'e umi mba'erypy'a ojeipuruvéva oñemongaru hag̃ua mymbakuérape. Pira michĩva ha'éva anchoa, sardina ha menhaden ha'e umi ikatuvéva ojehecha ko'ã tembiapópe. Ko'ã pira michĩva ha'e pe pyenda 'cadena alimentaria' yguasupegua; ha'ekuéra oiko pira guasuvéva rembi'urã, ha avei guyra ha mymba yguasupegua ambue. Ñanduoity jave ko'ãvape tuichaite hendápe, ñahundi hína pe equilibrio ecological oĩva paraguasúpe.

Peteĩ 'eficiencia' naiporãiva
Peteĩ mba'e ñanembopukáva ha katu ñanembopirevaíva ha'e pe 'Fish In, Fish Out' (FIFO). Ko ratio ohechauka mboy pira ka'aguy piko oñeikotevẽ oñemongakuaa hag̃ua peteĩ kilo pira oñeñangarekóvape (taha'e salmón térã camaron). Jepémo pe industria he'i ohoha tenonde gotyo, pe añetegua ha'e gueteri hína: jaipuruvéva pira ñande yguasupegua ñamongaru hag̃ua mymba ñamondétava ñande mesa ári, ñambopehẽ rangue pe tapépe ha ja'u umi pira michĩva de forma directa. Ko mba'erepy ndaijyvi ha omboyke umi tapicha mboriahuvévape oikóva costa-re ha oikotevẽva upe pira rehe oiko hag̃ua.
“¡Jaipurúpe pira yguasupegua ñamongaru hag̃ua pira jaikuétava, ñahundi hína pe yvypóra rembi'u rekove!”
Mba'éichapa omoakãra'y ñande planeta
Ñande reko yvypegua ha ñande yguasu ojoaju hína. Pe pira michĩva oipytyvõ ojegueraha hag̃ua pe carbono pe yguasu pypukúpe (biological pump). Ñanohẽmbávo chupekuéra, ñande avei ñamboguevi pe yguasu katupyry oñangareko hag̃ua pe clima rehe. Avei, umi vaka ha kure ho'úva pira ku'i omoañete peteĩ industria oporohundíva: pe ganadería industrial.
Mba'épepa oñeme'ẽ pe pira ku'i (Fishmeal)
IFFO - The Marine Ingredients Organisation (2020 Data)
Oñembyai pe tekojoja tembi'u rehegua
Heta tetãme, ha'eháicha Senegal térã Gambia, pe pira ku'i apopyrã ha'e peteĩ mba'e vaieterei. Umi empresa pytaguáva ojogua pe pira oĩva upe guive, ha upévare umi tapicha local-pe ndovykái pira ha hepyetereive chupekuéra g̃uarã. Ko'ã pira ojegueraháva Europa térã China-pe, ndaha'éi yvypóra rembi'urã, ha'e katu pira oñeangarekóvape g̃uarã. Upévare pe pira ku'i ndaha'éi problema ambiental añónte, ha'e problema ético ha social.

- Jejopy vai: Pira michĩva ha'e mymbakuéra yguasupegua rembi'u.
- Mboriahu: Tetã mboriahuvéva oguerekóva yguasu operde pe i-proteína iporãvéva.
- Mba'asy: Mymba oñemo'ỹva ijyvýpe ho'u pira, oporohetia'e hag̃ua pe crecimiento artificial.
- Clima: Ñahundi pe paraguasu katupyry oabsorbe hag̃ua CO2.
Mba'éichapa ikatu ñambohovái ko problema
Oĩ hína solución-kuéra, upéva ningo oñeikotevẽ hína voluntad política ha avei ojehecha ambue tapére. Pe veganismo ha'e peteĩ herramienta itenondéva ko g̃uarã. Na'iaipuruivéire mymba rembi'u, jaheja hína pe industria pira ku'ipegua jepy'apy'ỹme. Avei, ojehekapa hína mba'éichapa ikatu oñemoambue pe pira ku'i藻 (alga) ku'ire térã ysaja ambuéva ndaha'éiva mymbagui oúva.
Impacto mboy pira oikotevẽva peteĩ kilo salmón
Data based on traditional aquaculture vs innovative plant-based feeds.

Peteĩ tapépe tekojoja rehe gotyo
Ñande jaipotáramo peteĩ yvypóra jerépe oĩva py'aguapy ha tekojoja, ñande py'amongeta va'erã opaite tembi'u ja'úvare. Pe pira ku'i ha'e peteĩ techapyrã mba'éichapa pe sistema industrial oipurupaite hína ñande recursos naturales ohechauka'ỹre mba'eveichagua jepytaso ñande rekoháre. Pira michĩva oiko va'erã yguasúpe, ha ndaha'éi kure térã pira mbo'ehaopegua rembi'urã. Veg.ac guive, rojerure ore moñe'ẽharakuérape ohecha hag̃ua mba'épa oĩ hína upe hovái mboypýri, ha mba'éichapa pe elección vegana oipytyvõ ñande yguasukuérape.
- Eheka nutrición yvypeguápe (legumbres, semillas, algas).
- Embotove pira oikóva pira mbo'ehaópe (aquaculture).
- Emoherakuã pe tekojoja tembi'u rehegua oñangarekóva yguasúre.
Ipahápe, pe compromiso ha'e ñade ndive ha ñande yvy ndive. Pe tembi'u ja'úva ha'e peteĩ jeporavo político ha espiritual. Ñandéve opyta ñande po rupi jaiporavo hag̃ua peteĩ tekove ipu'akapáva ha ndaha'éi peteĩ tekove oikóva ñehundípe.
Mba'éichapa pira ka'aguy ñemongu'i omoambue yvy ha yvytu rehe
Pe pira ka'aguy ñemongu'i, ojejapóva umi mymbakuéra oñemongu'ihápe yvytúpe, omoambue hína yvy ha yvytu reheguáicha, ha péva ojehecha umi mba'apo guasu oñeha'ãva oñemboguejy haguã yvytu okañyva. Umi tembi'u ojejapóva pira ka'aguýgui heseve oikotevẽ hetaiterei yvy oñeñotỹ hag̃ua opaichagua temitỹnguéra ojejapóva chupekuéra, ha péva omoambue hína umi yvy raperã ha omongakuaa umi yvyra'ỹ. Péicha, oĩ 30% jepy'apy yvy pegua oñemongu'i haguã, ha péva omongakuaa yvytúpe okañyva CO2 ha ombotyvy yvy porãite.
- Yvy ñemongu'i: Umi yvyra'ỹ oñeñotỹva tembi'u mymbakuérape guarã oipe'a yvy porãite ha omoambue yvy raperã.
- Yvytu okañyva: Yvyra'ỹ oñemongu'i haguã oikotevẽ hetaiterei energía, ha péva omongakuaa yvytu okañyva CO2.
- Ysyry ha yvykua: Pe yvyra'ỹ oñemongu'i haguã oikotevẽ hetaiterei y, ha péva ikatu ombotyvy ysyry ha yvykua.
Ko'ã mba'e omoambue hína ñande yvy rekove ha ikatu ombotyvy ysyry ha yvykua. Pe pira ka'aguy ñemongu'i oñemongu'i haguã oikotevẽ hetaiterei y, ha péva ikatu ombotyvy ysyry ha yvykua. Umi mymbakuéra oñemongu'i haguã oikotevẽ hetaiterei y, ha péva ikatu ombotyvy ysyry ha yvykua. Ko'ã mba'e omoambue hína ñande yvy rekove ha ikatu ombotyvy ysyry ha yvykua.
Ysyrykuéra ha Pira Yguasu: Oñembyaipa pe Tekokatu
Pe pira ka'aguy ñemongu'i ojejapóva umi mymbakuéra oñemongu'ihápe yvytúpe, omoambue hína ysyrykuéra ha pira yguasu rekove. Umi tembi'u ojejapóva pira ka'aguýgui heseve oikotevẽ hetaiterei mymba yguasu oñemongu'i hag̃ua, ha péva omoambue hína umi ysyrykuéra yvate ha ombotyvy umi mymba yguasu oikovéva. Péicha, oĩ 30% jepy'apy ysyry pegua oñemongu'i haguã, ha péva omongakuaa yvytúpe okañyva CO2 ha ombotyvy mymba yguasu porãite.
- Mymba yguasu ñemongu'i: Umi mymba yguasu oñemongu'i haguã oikotevẽ hetaiterei mymba yguasu, ha péva omoambue hína umi mymba yguasu rekove.
- Ysyrykuéra yvate: Pe mymba yguasu ñemongu'i oikotevẽ hetaiterei y, ha péva ikatu ombotyvy ysyrykuéra yvate.
- Pira yguasu oñembyaipa: Umi mymba yguasu oñemongu'i haguã oikotevẽ hetaiterei mymba yguasu, ha péva ikatu ombotyvy pira yguasu oñembyaipa.
Ko'ã mba'e omoambue hína ñande yguasu rekove ha ikatu ombotyvy pira yguasu oñembyaipa. Pe pira ka'aguy ñemongu'i ojejapóva umi mymbakuéra oñemongu'ihápe yvytúpe, omoambue hína ysyrykuéra ha pira yguasu rekove. Umi tembi'u ojejapóva pira ka'aguýgui heseve oikotevẽ hetaiterei mymba yguasu oñemongu'i hag̃ua, ha péva omoambue hína umi ysyrykuéra yvate ha ombotyvy umi mymba yguasu oikovéva.
| Mba'e | Pira Ka'aguy Ñemongu'i | Tembi'u Ka'avo |
|---|---|---|
| Yvy oñeñotỹva | Tuicha | Mínimo |
| Y oikotevẽva | Tuicha | Mínimo |
| Yvytu okañyva | Tuicha | Mínimo |
| Mymba yguasu oñembyaipa | Tuicha | Mínimo |
Oñembosako'i FAO ha WWF rembiapoháicha.
“Pe pira ka'aguy ñemongu'i ombotyvy ñande yvy ha ysyrykuéra rekove, ha péva ombotyvy ñande planeta rembikuaa.”
Frequently asked questions
Mba'épa oiko ysyrykuérare umi mymbakuéra oñemongu'ihápe pira ka'aguýgui?
Mba'éichapa pira ka'aguy ñemongu'i omoambue yvy?
Mba'épa ikatu jajapo ñane planeta ñongatu hag̃ua?
Sources & further reading
- Poore & Nemecek — Science: reducing food's environmental impacts through producers and consumers
- Our World in Data — Environmental impacts of food production
- Academy of Nutrition and Dietetics — Position on vegetarian and vegan diets
- FAOSTAT — Livestock and food production data
- FAO — The State of World Fisheries and Aquaculture 2022
- WWF — Living Planet Report 2022
- IPCC — Climate Change 2023: Synthesis Report