Ìtẹ̀sẹ̀ afẹ́fẹ́ ọ́wọ́ọ̀róòró (carbon footprint) oúnjẹ, gẹ́gẹ́ bí wọ́n ṣe wọn ún dáadáa
Oúnjẹ ló ń fa nǹkan bíi ìdámẹ́rin gbogbo ìtúsílẹ̀ gáàsì tó ń mú òjò làálàá wá. Àwọn ìsọfúnni lórí ìgbésí ayé fi hàn ibi tí ìtúsílẹ̀ náà ti wà nínú ìdámẹ́rin yẹn — kìí sì í ṣe ọ̀nà ìrìnà.
Ní ṣókí
- Àwọn ètò oúnjẹ ń fa nǹkan bíi 26% gbogbo ìtúsílẹ̀ gáàsì tó ń mú òjò làálàá wá; àwọn ọjà ẹran ń pèsè 18% àwọn kálórì ṣùgbọ́n ó lé ní ìdajì ìtúsílẹ̀ oúnjẹ.
- Ọ̀nà ìrìnà máa ń dín kù ju 10% ìtẹ̀sẹ̀ afẹ́fẹ́ ọ́wọ́ọ̀róòró oúnjẹ — ohun tí o bá jẹ pọ̀ ju bí ó ṣe rìn lọ.
- Àyípadà gbogbo ayé sí àwọn oúnjẹ àbàtà lè dín ìtúsílẹ̀ oúnjẹ kù nípa 49% àti láti tú agbègbè ilẹ̀ oko kan sílẹ̀ tó tóbi bí Ariwa Amẹ́ríkà àti Brazil.
- Methane láti ọ̀dọ̀ àwọn ẹranko tí ń jẹún lẹ́ẹ̀mejì (ruminants) kì í pẹ́, ṣùgbọ́n ó lágbára: fífi òun kù ń mú ìtura wá láàárín ìran ènìyàn kan.
Àwọn nọ́ńbà pàtàkì
Ìsọfúnni oúnjẹ tó tóbi jù lọ sọ ohun kan náà níbi gbogbo
Ìwádìí Poore & Nemecek ti ọdún 2018 kó àwọn ìsọfúnni jọ láti àwọn oko 38,700 ní àwọn orílẹ̀-èdè 119. Ìwádìí pàtàkì rẹ̀ jẹ́ iyatọ̀: àwọn tó ń pèsè protein àbàtà tó lágbára jù lọ ṣì ń tú kéré ju àwọn tó ń pèsè ẹran màlúù àti àgùtàn tó lágbára jù lọ. Èyí túmọ̀ sí pé àyípadà oúnjẹ gbẹ́kẹ̀lé ju àyípadà orísun lọ, nítorí pé o kò lè ra ohun tó wà ní ìṣàlẹ̀ ọjà tó lágbára.
Àwọn ọ̀nà ìrìnà oúnjẹ jẹ́ ohun tó yẹ kí a yẹwò
Fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọjà, ọ̀nà ìrìnà jẹ́ 1–9% gbogbo ìtẹ̀sẹ̀ afẹ́fẹ́ ọ́wọ́ọ̀róòró, tí àyípadà ìlò ilẹ̀, fermentation inú, ìgbẹ́ àti ìpèsè oúnjẹ ẹran ń gba ipò. Àwọn ọjà tí a fi ọkọ̀ òfurufú kó jẹ́ àyípadà — ṣùgbọ́n ó jẹ́ ìpín kékeré nínú ìṣòwò, àti gbígbé kílógíráàmù ẹ̀wà kan kọjá òkun ṣì dára ju kílógíráàmù ẹran màlúù tí a tọ́ ní àgbègbè lọ nípasẹ̀ ìpele kan.
- Ẹran màlúù láti ilẹ̀ tí a ti gé igi: nǹkan bíi 99 kg CO₂e fún kílógíráàmù.
- Tofu pẹ̀lú ọ̀nà ìrìnà àti ṣíṣe: nǹkan bíi 3 kg CO₂e fún kílógíráàmù.
- Ẹran màlúù tí a tọ́ ní àgbègbè tí ó jẹ koríko kìí ṣe èyí tí ó ní afẹ́fẹ́ ọ́wọ́ọ̀róòró kékeré; fífi ẹran jẹ koríko ń gbòoro ìlò ilẹ̀ àti methane fún kílógíráàmù.
Methane, àti ìdí tí àkókò fi ṣe pàtàkì
Methane láti ọ̀dọ̀ àwọn ẹranko tí ń jẹún lẹ́ẹ̀mejì ní ìgbésí ayé inú àyíká nǹkan bíi ọdún méjìlá ṣùgbọ́n ó lé ní ìgbà 80 agbára gbígbóná ti CO₂ lórí ogún ọdún. Nítorí pé ó ń di jẹ ní kíákíá, fífi àwọn nọ́ńbà ẹran ọ̀sìn kù ń mú ìtura wá láàárín àwọn ọdún mẹ́wàá dípò àwọn ọ̀rúndún — ọ̀kan lára àwọn ìdarí ojú-ọjọ́ díẹ̀ tí ó ní ìdáhùn kíákíá.
Ilẹ̀ ni ìtúsílẹ̀ tí a fi pamọ́
Ìdajì ilẹ̀ tí a lè gbé ni a ń lo fún iṣẹ́ àgbẹ̀ àti 77% ilẹ̀ oko yẹn ni a ń lo fún àwọn ẹran ọ̀sìn, èyí tí ó ń padà wá pẹ̀lú 18% àwọn kálórì. Ilẹ̀ tí a tú sílẹ̀ kì í ṣe òfo: igbó àti koríko tí a ti tún ṣe ń fa carbon mọ́ra, ìdí nìyẹn tí àwọn ìwádìí oúnjẹ fi ń sọ nípa 'owo-ìdè carbon' tí ó sábà máa ń pọ̀ ju ìpamọ́ ìtúsílẹ̀ tààrà lọ.
Iye tí àyípadà kọ̀ọ̀kan wúlò
Yíyí oúnjẹ tí ó ga lára sí oúnjẹ àbàtà ń yẹra fún nǹkan bíi 0.8–1.5 tọ́ọ̀nù CO₂e fún ènìyàn kọ̀ọ̀kan lọ́dún, èyí tí ó bá irin-ajo àyíká òkun Atlantic jọ, àti kò dà bí ọ̀pọ̀lọpọ̀ àyípadà ilé tí ó máa ń ṣẹlẹ̀ lẹsẹkẹsẹ tí kò sì ní owó kankan.
Àwọn ìdàpọ̀ data
Kílógíráàmù CO₂e fún kílógíráàmù ọjà
- Ẹran màlúù60 kg CO₂e · gíga jùlọ
- Wàràkàṣì21 kg CO₂e
- Ẹran ẹlẹ́dẹ̀7 kg CO₂e
- Tofu3 kg CO₂e
- Lentils0.9 kg CO₂e · kékeré jùlọ
Lójú kan
Ìtúsílẹ̀ gáàsì tó ń mú òjò làálàá wá fún kílógíráàmù oúnjẹ, àpapọ̀ gbogbo ayé
| Oúnjẹ | kg CO₂e / kg | Ilẹ̀ m² / kg | Ìlò omi mímọ́ |
|---|---|---|---|
| Ẹran màlúù (agbo ẹran màlúù) | 60 | 164 | Pọ̀ púpọ̀ |
| Àgùtàn | 24 | 185 | Pọ̀ |
| Wàràkàṣì | 21 | 88 | Pọ̀ |
| Ẹran ẹlẹ́dẹ̀ | 7 | 11 | Láàárín |
| Ẹran adìyẹ | 6 | 7 | Láàárín |
| Ẹyin | 4.5 | 6 | Láàárín |
| Tofu | 3 | 2 | Kéré |
| Lentils / ẹ̀wà | 0.9 | 3 | Kéré |
Àwọn kókó ìgbéjàdì gbogbogbò
Ìpínlẹ̀Ríra ọjà ní àgbègbè ni ohun tó tóbi jù lọ tí mo lè ṣe.
Ohun tí ẹ̀rí fi hànỌ̀nà ìrìnà sábà máa ń dín kù ju 10% ìtúsílẹ̀ oúnjẹ lọ. Rírọ́pò ẹran màlúù àti wàrà pẹ̀lú àwọn àbàtà dára ju orísun àgbègbè lọ púpọ̀.
Ìpínlẹ̀Ẹran màlúù tí ó jẹ koríko jẹ́ ọ̀rẹ́ àyíká.
Ohun tí ẹ̀rí fi hànÀwọn ètò tí ó ń jẹ koríko sábà máa ń tú methane jáde púpọ̀ síi fún kílógíráàmù kan àti pé wọ́n máa ń lo ilẹ̀ púpọ̀ síi, tí ó ń pa àwọn èrè carbon inú ilẹ̀ run tí ó tún máa ń kúnra láàárín àwọn ọdún mẹ́wàá.
Ìpínlẹ̀Wàrà almond burú ju wàrà àbáláyé lọ.
Ohun tí ẹ̀rí fi hànWàrà almond ń lo omi púpọ̀ síi ju àwọn wàrà àbàtà mìíràn lọ ṣùgbọ́n nǹkan bíi ìdámẹ́ta ìtúsílẹ̀ wàrà àbáláyé àti ìdá mẹ́wàá ilẹ̀ rẹ̀. Wàrà oat àti soy sì kéré síi.
Àwọn ìbéèrè tí àwọn ènìyàn ń béèrè
- Melo ni CO₂ tí jíjẹ oúnjẹ àbàtà ń gbà là?
- Nǹkan bíi 0.8–1.5 tọ́ọ̀nù CO₂e fún ènìyàn kọ̀ọ̀kan lọ́dún ní orílẹ̀-èdè tí ó ga lára, pẹ̀lú ìpamọ́ ànfàní carbon tó tóbi síi lórí ilẹ̀.
- Ṣé wàràkàṣì ga lára bí?
- Bẹ́ẹ̀ ni — nǹkan bíi 21 kg CO₂e fún kílógíráàmù kan, nítorí pé nǹkan bíi lítà mẹ́wàá wàrà ni a ń fi ṣe kílógíráàmù kan wàràkàṣì líle.
- Wàrà àbàtà wo ni ó dára jù lọ fún àyíká?
- Oat àti soy ni ó ní ìtúsílẹ̀ àpapọ̀, ilẹ̀ àti ìlò omi tí ó kéré jù lọ; gbogbo àwọn wàrà àbàtà ló dára ju wàrà àbáláyé lọ nípa ìtúsílẹ̀.
- Ṣé jíjẹ ẹran díẹ̀ ń ṣèrànwọ́ kíákíá ju gbígbé ọkọ̀ díẹ̀ lọ?
- Fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìdílé bẹ́ẹ̀ ni, nítorí pé ìdínkù methane ń ṣiṣẹ́ ní àkókò ọdún mẹ́wàá àti pé àyípadà oúnjẹ kò nílò ohun èlò tuntun kankan.
- Báwo ni àìṣeéjẹ oúnjẹ?
- Àìṣeéjẹ ń fi nǹkan bíi 6% ìtúsílẹ̀ gbogbo ayé kun òun nìkan. Dídín àìṣeéjẹ kù àti yíyí oúnjẹ padà jẹ́ àfikún, kìí ṣe àyípadà.
Àwọn Orísun
Àwọn àkáálí ni a mú láti inú àwọn orísun tí a kọ sí ìparí ìtọ́sọ́nà yìí.
- Poore & Nemecek, Science (2018) — Reducing food's environmental impacts
- IPCC — Special Report on Climate Change and Land
- FAO — Global Livestock Environmental Assessment Model
- UNEP — Global Methane Assessment
- Our World in Data — Environmental impacts of food
Ọ̀rọ̀ inú ojúewé yìí jẹ́ ọ̀fẹ́ láti tún lò lábẹ́ CC BY 4.0 pẹ̀lú ìtọkasí sí Veg.ac.
Tẹ̀síwájú nínú kíkà
Sọ ẹ̀rí di oúnjẹ ọ̀sẹ̀ kan
Ètò ìbẹ̀rẹ̀ ọjọ́ méje náà túmọ̀ gbogbo ohun tí ó wà lókè sí àkójọpọ̀ ràǹtí àti àwọn ohun èlò ìdáná tí ó rọrùn.